�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
|
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
Jak vznikaly prask mandle a pralinky |
| Autor: J.P. Vtrnk Datum vyd�n�: 04.11.2002 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=86 |
| Potkem 18.stolet il v Pai nepatrn chud cukr jmnem Pralin.Patil k tm neastnm,kterm se vechno zhat,a podnikaj cokoliv. |
| Potkem 18.stolet il v Pai nepatrn chud cukr jmnem Pralin.Patil k tm neastnm,kterm se vechno zhat,a podnikaj cokoliv.Dlouho pemlel a hledal svoji astnou mylenku,kter by mu pomohla v jeho strastech.Marn namhal svj mozek,a jednou se nj usmla tstna,vnuklas mu zlatou mylenku,kter jej uinila rzem bohatm a slavnm.Tenkrt jet nebylo tolik druh cukrovinek jako je dnes a proto stesky na nedostatek dobrho a sladkho dezertu byly toho asu ve francouzskch labunckch kruzch na dennm podku.Masitch pokrm,ryb,stic,rak a jinch specialit bylo dostatek,ale vzneen dvorn dmy krle Ludvka XV.postrdaly pjemn chrupajc zkusek k vyjce do Bois de Bologne i k prochzce v Jardin de Tuillerie.Slovnk cukrskho umn byl tenkrt po ertech chud a konen cukr Pralin dodal zoubkm aristokratek nov pamlsek.Kdy jej zhotovil,odvil se jej pedloit vrchnmu fkuchai Ludvka XV.,krle francouzskho.f krlovsk kuchyn byl tehdy de Cuisine,pedloen zkusek nejprve ochutnal a pitom si nedviv prohlel chudho cukre Pralina od hlavy a k pat.Za malou chvli se pili obdivovat novmu cukrskmu vrobku i rotisseur,griller,saucier i patossieur.Neschzela pitom ani fille(pokojsk).Na slovo vzat f kuchyn byl konen hotov se svm odbornm posudkem.Poklepal Pralinovi na jet nejistotou se tesouc rameno a po chvli nov vrobek tmito slovy,"Bon,bon monsieur,dodejte nm jet dnes dv libry tchto sladkch zkusk,upotebm je pi dnenm diner". Cukr Pralin opojen nesmrnm povdkem a udlenou objednvkou,uhnl dlouhmi kroky ulic Paliais a zmizel zakrtko v Rue dEscalier.U Pralin v dln zakrtko ve oilo.Cukr Pralin ihned vyistil svj jedin mdn kotel a pinesl si pytel devnho uhl,cukr a mandle a zaal nov objednan cukrovinky vyrbt.Stoje u pec trouby,sledoval praen velkch vybranch mandl.Kdy se do zlatova upraily,pebral je na tabuli,aby v nich nebyla dn splen.Mezi tm dal do kotle vait cukr,do kterho pidal lusk vanilky a jakmile cukr udlal bublinky(neboli etz),hodil do nj pebran mandle a mchal s nimi tak dlouho ,a cukr na nich odumel.Potom obalen mandle na st prosel a zbyl proset cukr znovu rozpusil v kotli.Mandle do nj znovu hodil a mchal s nimi dokud nedostaly krsnou ervenou barvu a lesk.Takto upraven mandle pikryl istou ltkou,aby se zapotily a udrely stl lesk.Quel coup de bonneur - ve lo dobe.Vychladl mandle vloiil do paprovho sku a spchal do palce Royal,kde za kadou libru obrel ti franky.Druhho dne dola z krlovskho palce radostn zvst:fkucha krlovsk kuchyn uznal V vrobek za znamenitou pochoutku a doporuil se svolenm krlovsk vsosti,aby takto upraven mandlm bylo dno jmno "Pralines Louis XV.".Pitom bylo krlem nazeno,aby tzto dezertn bonbny byly kad den pokldny na krlovskou tabuli.Uvme -li,e tenkrt pi nedokonalosti cukru a nad byl vyroben tento dobr artikl,kter se jet dnes,povc jak 250 letech vyrb a konzumuje musme piznat,e to byl od nepatrnho cukre epochln a velice pozoruhodn vynlez. V Anglii a Francii bylo ponechno praenm mandlm pvodn znn"Pralines"a takto je uctvan pamtka slavnho,zbohatlho a velice oblbenho,francouzskho cukre Pralina. Od tohoto pojmenovn se odvozuj ve Francii vechny druhy badit,cukrovch bonbn a kandovanho ovoce.U ns pod nzvem pralin hmota nebo pralinkov bonbny se nabz mandlov nebo nugtov hmota i fondantov krmov bonony potaen okoldou a pvodnm pralinkm kme praen mandle. Ped vlkou se vrobou dezertnch bonbn zabvala ada cukr.Napklad ve Vykov byla proslul velkovroba pralinek Adolfa Jnskho.Cukrrna u Jnskch i nadle pokrauje ve vrob jemnho cukrskho peiva a vme,e se i vrt ke sv slavn tradici.Zatm ale bohuel pralinkov dezerty pouze dovme od nkolika zpadnch firem a je to snad i tm,e mandle,nebo lstkov oechy v cukrskch vrobcch pouvme jen zdka.Pro zajmavost,nebo tak pro eventulnho zjemce uvedu dle nkolik historickch recept jemnch dezertnch bonbn. |
Vytisknuto dne 21.11.2024 ze serveru |