Další miliardu korun stála stát od počátku roku podpora cukru. Celý dosavadní systém jeho výroby přitom i podle části zemědělců odporuje selskému rozumu: loni státní fond vydal přes čtyři sta miliónů korun na nákup jeho přebytků. Tím cukrovarům pomohl. Ale ti na oplátku museli odvádět platbu za to, že systém kvót vůbec využívají. Česko proto Bruselu loni celkem zaplatilo přes čtvrt miliardy korun.
"Bruselská reforma trhu s cukrem má už letos tento neuvěřitelný systém zlepšit - především snížit uměle drženou cenu. Ale je otázka, jestli bude změna dostatečně hluboká," říká poradce ministryně zemědělství Michal Pospíšil.

Stát uměle zdražuje potraviny
Česko dává na udržení minimální ceny pšenice či cukru miliardy korun Spotřebitelé na dražší jídlo přispívají i v daních Přes sedm miliard korun vydal stát v posledních dvou letech na to, aby zdražil základní potraviny - pečivo, mléko nebo cukr. Vykupuje totiž z trhu přebytky zemědělců, aby jejich cena příliš neklesla.
Spotřebitelé na tuto praxi doplácejí hned dvakrát: část z jejich daní putuje k pěstitelům pšenice nebo mlékárnám za to, že vyrábějí zboží, o které doma nikdo nestojí. A zároveň lidé platí vyšší ceny za chléb či mléko v obchodech.
Taková regulace trhu vychází z pravidel Evropské unie. Jakmile klesne například tržní cena másla na dva týdny pod hranici určenou Bruselem, začne ho Státní zemědělský intervenční fond vykupovat. Přebytky se pak většinou se ztrátou - to znamená s exportní podporou - vyvážejí do zahraničí.

Přežívají i špatní hospodáři
"Je to nefér nejen vůči spotřebitelům, ale kazí to také trh. Některé mlékárny jsou na státním nákupu existenčně závislé," říká Oldřich Obermaier za skupinu Bongrain, která v Česku ovládá mlékárny Pribina, Sedlčany a Hodonín.
Letos už stát do výkupu mléčných přebytků investoval 65 miliónů korun.
Mnohem větší částky spolkl výkup obilí: letos bezmála 1,7 miliardy korun. Zemědělci nyní paradoxně varují, že oproti loňsku sklidili o patnáct procent pšenice méně, a cena tak i bez zásahu státu půjde nahoru. A pekaři hned avizují zdražování chleba a rohlíků.
"Cílem intervenčních nákupů je, aby zemědělcům neklesly ceny pod výrobní náklady," hájí režim Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu. Díky této praxi ovšem přežívají i podniky, které by za tržních podmínek neuspěly.

Kolik stát dává na nákup přebytků potravin (mld. Kč)
2005 2006
Přebytky obilí 2,87 1,66
Skladování obilí 0,65 0,48
Mléčné přebytky 0,12 0,06
Přebytky cukru 0,40 1,09
Celkem 4,04 3,29
Pozn.: Jde o vybrané položky. Pro rok 2006 se jedná o období leden až srpen.

Zdroj: Státní zemědělský intervenční fond