fiogf49gjkf0d Je na svt pouze zlomkov procento lid, kterm je jejich povoln ne ani tak konkem, nbr pmou havou vn, kter d kroky jejich psoben po dobu 24 hodin denn. Jedn se o vjimen individuality, u nich zpsob ivota nabv v plnm rozsahu spoleenskho postaven profesnho eholnka, dky jm me zbytek obyvatel tohoto svta pouhopouhm pohybem ruky shnout po jejich, mnohdy v krut trzni, nabytch vdomostech a jednodue je aplikovat do sv profesn praxe. Jednm takovm eholnkem je Chlo Doutre-Rousselov, ena francouzskho pvodu, s dlouhodobm pobytem v Jin Americe.
Jej pvodn povoln agronomky bylo stle pehluovno vbivou chut a vn okoldy, kvli ni se vzdala dobe placenho a jistho msta a dokonce v OSN, kdy vyslyela hlas shry je rozeznl struny jej genetick vbavy a vydala se svtem na okoldovou misi, vyzbrojen vlastnmi poznatky prostednictvm degustace ji se vnuje od svch 14 rok, a dle svch slov zkonzumuje denn v prmru pl kilogramu okoldy (!). Chlo byla t vedouc cukrrny Ladure v Pai a v souasnosti pracuje jako nkup okoldy v proslulm obchodnm dom Fortum & Mason, je m specializovan oddlen okoldy, vede sdruen lid se zamenm na okoldu a smr jejch svtovch poznvacch cest je situovn do oblast nejkvalitnjch okold. Krom toho se zamuje na poradenskou innost pro pedn svtov firmy a organizuje okoldov degustan kurzy. Kniha "okolda pro znalce" v esk verzi ve vydn Nakladatelstv Slovart, kter je jej prvn cizojazynou verz, ns provede obshlm svtem okoldy od svho pvodu, pes tvorbu, senzoriku, degustaci, poznvacch kritri kvality, receptury a po vvojovou budoucnost tto, v celm svt rozen pochutiny. Nemn dleitm dovtkem tohoto vodnho vstupu je sdlen, e edou eminenc nejen mylenky vydn tto knihy v esku, ale i jejho slavnostnho ktu v praskm knihkupectv NEOLUXOR, byla nae vhlasn cukrka Mirka Slavkov. Cukrsk slavice, mil i proklnan, tak opt, a otzka zn, pokolikt ji, vloila do - i zde mono ci - eholnickho emesla, dal cenn vklad poznn, do nho sama pispv svm praktickm poinem, ale t, jako v tomto ppad i velmi cennm osvtovm pspvkem, jemu byla sama i odbornou revizorkou.
erstv poktn kniha by mla bt soust kad knihovny kterkoliv organizace, kter ve svm vrobnm programu pouv by i teba drobnou kapiku tohoto hndho zlata, ale i t toho, kdo je jen jeho pouhm konzumentem, protoe obsah tto okoldov publikace se mu stane spolehlivm kompasem ve vbru jeho oblben pochoutky.
V zjmu zpopularizovn pineseme na naem portlu prbn nkolik vybranch pas z tto poun odborn literatury, kdy dnes zanme pravidlem poznatku dobr okoldy.
JAK POZNAT DOBROU OKOLDU
Ji jsem se tady nkolikrt zmnila - pe pan Chlo - o "skuten okold", ale nevysvtlila jsem, co tm vlastn myslm. Podrobnosti najdete v dalch kapitolch, te bych vak rda uvedla nkolik zkladnch kritti:
Vysoce kvalitn a peliv zpracovan kakaov boby a dal psady
Vrobn metody zamen na zskn co nejvce vn a chuti kakaovch bob
Pimen obsah kakaa, tak aby nebylo "pehluovno" cukrem nebo jinmi chuovmi prostedky
"Skuten okolda" se prodv v obchodech dvou typ: - v cukrrnch a lahdkstvch, nkdy i v supermarketech - ve specializovanch obchodech, vlastnch obchodech vrobc. Nkte producenti maj etzce prodejen, jin jeden nebo dva obchody, asto pmo u vrobnho zvodu a laboratoe, kde se vyvjej nov produkty.
Samozejm pli nezle na tom, v jakm obchod se znakov okolda prodv, ale spe na tom, zda vrobce a prodejna kladou draz na jakost. Zajmejte se spe o mal spolenosti, kterm jde vce o jakost ne o zisk. Jejich okoldu mon zatm neznte, ne vak dotete tuto knihu, budou vm okoldy tohoto typu pipadat jako sta ptel. m jsou mal vrobci zvltn? Zajm je, jak kakaov boby se pi vrob pouvaj, odkud tyto boby pochzej, a jsou ochotni zaplatit za vy jakost suroviny i vy cenu. astokrt pouvaj mn stroj ne velc vrobci a fze extrakce u nich trv del dobu . Stle vyhledvaj lep suroviny a vylepuj vrobn metody. Pedn svtov znalkyn okoldy pan Chlo v interwiu pi ktu jej knihy pibliuje zpsob orientace v tajemn spleti vbru okoldov kvality, kdy poukazuje na ustlenou pedstavu kvalitativn domnnky spovajc v jej procentuln obsanosti kakaa. Ve svm vkladu pipojuje svj dlouhodob odzkouen poznatek, e zkladem okoldy jsou suroviny, kter avak samy o sob k vrob dobr okoldy nesta. K optimu dobr chuti je zapoteb znalost jejich vzjemnch pomr, pesnho vrobnho postupu a takt i tvr intuice. Vybrat si okoldu pouze podle procentulnho obsahu kakaa nen optimln vbr, stejn tak jako kdybychom si vybrali vno podle obsahu alkoholu. I pi stejnm procentu kakaa se okoldy pesto vyznauj rozdlnou kvalitou. Jednm z nvod urit zruky kvalitn okoldy je pvod jej zkladn suroviny bob, majc svou prioriru na Madagaskaru, Indonzie i Jin Americe, kter bv oznaen na obale okoldy. Takovto rady, v dnenm lnku zmnn jen v mlnm nznaku, je mono erpat z knihy madam Chlo Doutre-Rousselov, kter je od pondl tohoto tdne na eskm kninm trhu.
|