Jidášova rozmluva s veleknězi

Středa škaredá je ve dnech
posledních na zemi Pána,
o ní praví v Bibli příběh,
od slova škaredit zvaná.

Tenkrát slovo škarediti
znamenalo žalování,
jež důsledku mělo míti
Krista Pána křižování.

Ježíš posláním svým Božím
znelíbil se moci kněžské
tvrdil měkkost jejich ložím,
lidu pravil slova věštské.

Kuli pikle velekněží
s nimi též i zákoníci
v tom vkročí kdos do dveří,
jenž velké zvěsti přišel říci:

"Vydám svého učitele",
jenž zázraků vykonává",
velekněz svůj měšec bere,
třicet stříbrných mu dává.

Byl to jeden z apoštolů
k němuž choval Ježíš víru,
ten muž, strůjce brzkých bolů
nežil s boží vůlí v smíru.

Kněz v dotazu otáže se:
"Jakže ty sám sobě říkáš?"
muž zrakem v zem zahledí se,
a pronese: "Já jsem Jidáš."

- pokračování zítra -