Vytváří cukrářka z perníku stromeček,

Vytváří cukrářka z perníku stromeček,
a s ním tvoří i chaloupku,
z těsta nastříká sněhu pár teček,
a na střechu usadí páreček holoubků.

Je to jak kdyby pisatel
písmem zlatavým vytvořil pohádku,
nebo jak v kostele kazatel
žalm předčítal o bílém beránku.

Ta cukrářka, netvoří rukama,
- jejím nástrojem samotné srdce je, -
a v tom srdci velkou lásku má,
- plnou touhy, větší než závěje. -

Však i mé srdce miluje,
ve vášni tepu lásky hořící,
cukrářku, jež stromek tvaruje,
jak rád, - bych polibek jí dal na líci. -

Též i mé srdce maluje,
ve vášni tepu lásky žár plamene,
jenž mě v touze spaluje,
jak výheň žhavého kamene.

Neb mé srdce je toužící,
- po té, jež stromeček tvoří -
a má duše po lásce žížnící,
teď v citu výhně, milostně hoří.

Hotov má cukrářka, stromeček vánoční
ještě na špičku vloží tam hvězdičku
a já, jak čas přijde půlnoční,
jí z lásky dám, - medovou hubičku. -

PF 2012 přeje Cukrář.cz