fiogf49gjkf0d
1 - Být kapitán národního týmu, šéfkuchařem významné restaurace, účastníkem významných soutěží, je kumulace velké zátěže. Jak velká či malá je v takovém případě u tebe
vzdálenost k sebezničení?
Musím říci, že je to velká zátěž. Ale já tento obor miluji a chci jej v naší zemi vrátit na výsluní. Myslím, že tímto snad trochu přispívám. Až jednou ucítím, že by mělo dojít ke sebezničení, tak si koupím bílou chalupu na Šumavě, odstěhuju se tam a budu neustále na rybách.
2 – Už jsem se o tom zmiňoval v reportáži z Bocused´Or, že bys mohl napsat knihu o rozdílu vyhrát a obhajovat. Zkus se o těchto soutěžních protipólech ve zkratce zmínit.
Obhajovat je strašně těžké. Všichni na vás upřeně hledí, že to musíte obhájit a je to z okolí obrovský tlak, protože to od Vás všichni čekají. A myslím, že komisaři od Vás očekávají něco víc a i na Vás více dohlížejí a kontrolují.
3 – Byl jsi nedávno v Indii. U nás známe z části čínskou, japonskou či laoskou kuchyni. Indickou již méně. Pokud máš možnost z minima času, které jsi strávil v Dillí, posoudit co je pro jejich kuchyni charakteristické, že bychom mohli hovořit čistě o indické kuchyni?
Myslím, že jako u každé kuchyně je to o surovinách, které se v dané lokalitě vyskytují. Všude, kde jsme v Indii byli a něco viděli, podávali tandori. A také jej ke všemu jedí. Všechna jídla jsou dosti pálivá. Bylo to určitě oživení mých gastronomických znalostí, ale musím říci, že pro mě to bylo dobré pro ochutnání a pro inspiraci. Jinak bych to každý den konzumovat nemusel.
4 - Podle tvých slov bys do Indie jako kuchař už nikdy nejel. Je ještě takový stát, který se ti znechutil?
Nechtěl bych, aby to vyznělo nějak negativně. Ale bylo to spíše náročné v komunikaci s tamním šéfkuchařem, s kterým jsme vše domlouvali. On tam pak vůbec nebyl a kolegům nepředal info a tudíž jsme vše řešili a doháněli na místě. Na můj vkus je hodně špinavá země a jednou ji vidět mi stačilo.
5 - Kam by ses naopak vracel vždy rád, opět coby kuchař?
Nejvíce se mi líbilo vždy v Asii, s výjimkou již zmiňované Indie. Jednalo se o gastronomii, suroviny i přístup k nám Evropanům.
6 – Olympiáda je již v dohlednu. Jaká příprava jí bude ještě předcházet?
Velice tvrdá a intenzivní. Koncem roku jsme měli s Tomášem Konopkou ještě schůzku bez týmu, z které nyní vytváříme podrobný plán pro další činnost.
7 – Kde bude ještě potřeba zacelit bílá místa českého olympijské prezentace a to jak ve studené i teplé kuchyni?
Myslím, že oboje musíme tvrdě a intenzivně trénovat. A velice spoléháme na nová pravidla, která platí pro všechny soutěžící ve studené kuchyni. Žádná tabule, ale pro všechny bude stejná prezentace na stejných stolech.
8 – Olympijský Erfurt bude mít letos jiná soutěžní pravidla. Jak jste na ně připraveni?
Na tyto pravidla se právě těšíme. Myslím, že bohatší státy s většími možnostmi nebudou v takové výhodě a myslím, že to bude spravedlivější.
9 – Spadá do přípravného repertoáru národního týmu i monitorování soupeřů, vývojových trendů apod.? Pokud ano, jakým způsobem?
Monitorujeme a budeme dále vše vylepšovat. Je to třeba i náš trénink ve Stuttgartu, kde budou Němci, Švýcarsko atd. Dále jedeme na soutěž do Korey a tam je světový kongres, kde budou komisaři na olympiádu.Toto je dobré pro komunikaci a snahu dostat se jim do podvědomí, že nejsme jen obyčejní Češi.
10 – Hodnotící komisaři jsou pány nad soutěžními poddanými. Co lze provést, případně jste provedli v tomto směru, abyste se mohli připravit na jejich způsob hodnocení?
Plánujeme pozvat nějakého komisaře na náš trénink a tím se také trochu pojistíme na hodnocení v soutěži.
