Nejzávažnější hygienický významní členovci

Na řadě míst se můžeme setkat s drobnými tvory žijícími v naší blízkosti, z nichž někteří mohou přímo zdravotně ohrožovat člověka. Cukrářské výrobny, prodejny, sklady i další prostory mohou být vhodným prostředím pro značné množství členovců, zejména hmyzu.
Škody, které zde způsobí, mohou dosahovat velkých rozměrů. Některé druhy mohou znehodnocovat výrobky nakousáváním obalů, na svém těle mohou přenášet různé mikroorganismy či plísně nebo může dojít k vylučování fekálií na výrobky. Přenesené mikroorganismy mohou urychlovat rozklad výrobků, snížit jejich kvalitu, údržnost nebo za určitých podmínek způsobit onemocnění po požití kontaminovaných výrobků. Jiné druhy znehodnocují prostředí, např. pachem, trusem, zbytky odumřelých těl, jiné se podílejí na vzniku alergií nebo jejich výskyt působí na lidi odpudivě. Další škody mohou být způsobeny poškozením stavebních, konstrukčních nebo obalových materiálů, poškozením techniky či technologického zařízení. Jsou známy případy, kdy došlo k poškození potravinářských linek přemnožením švábovitého hmyzu či vyřazení z provozu samoobslužných automatů na nápoje.
Členovců, kteří se mohou objevit v potravinářských provozovnách, existuje celá řada. Ve svém příspěvku se budu věnovat pouze nejvýznamnějším a nejrozšířenějším zástupcům. Pominu cizopasníky sající krev (např. štěnice, komáry, blechy), neboť tato problematika není pro potravinářství specifická. Rovněž mimo pozornost ponechám alergogenní roztoče, kteří se vyskytují především v interiérech bytů.
Pro potravinářské provozy (i když pro cukrářskou výrobu jen okrajově) mají větší význam roztoči způsobující dermatitidy. Jde o rozsáhlou skupinu velmi drobných roztočů (velikost do 1 mm), kteří jsou především ekonomickými škůdci. Při přemnožení mohou napadený substrát pokrýt i souvislou vrstvou svých těl. Při kontaktu člověka s napadeným substrátem může dojít ke kožním zánětům - dermatidám.
Po rozmnožení těchto roztočů je důležitou podmínkou vlhkost skladovaných substrátů. Napadány mohou být nejen moučné výrobky, ale i sušené ovoce, sýry a další substráty, které jsou znehodnoceny nejen požerem, ale i štiplavě zatuchlým pachem.
Nejúčinnějším způsobem boje je prevence - stejná jako pro většinu škůdců. Je nutno dbát na rychlou obměnu zásob, čistotu, pořádek, větrání, sucho ve skladech. Pokud již došlo k pomnožení, znehodnocené zásoby likvidovat spálením a jako v ostatních případech, provést odborný desinsekční zásah.
Zatímco roztoči jsou pouhým okem stěží viditelní a pokud se nepřemnoží, je jejich přítomnost skrytá, další druh škodlivých členovců již přehlédnutelný není. Jde o dobře známý švábovitý hmyz. Mnohé druhy tohoto hmyzu se staly synantropy, tj. že přešly do životního prostředí a můžeme se s nimi setkat prakticky všude, a zejména často zamořují potravinářské provozovny. Kromě toho, že působí na psychiku lidí, mají daleko závažnější zdravotnický dopad. V jejich zažívacím ústrojí totiž přežívají mikroorganismy, které se tam dostaly požerem kontaminovaných materiálů a přenášejí se výkaly na jiné materiály (jde např. o patogenní bakterie, cysty střevních prvoků, vajíčka červů).
U nás je nejvíce rozšířeným zástupcem tohoto řádu 20 až 27 mm veliký Šváb obecný nebo menší Rus domácí. Problematika boje proti těmto škůdcům je poměrně složitá. Vždy však vyžaduje důsledně prováděná preventivní opatření a při pomnožení odborný desinsekční zásah.
Další skupinou škodlivých členovců jsou tzv.synantropní mouchy. Jde o skupinu nebodavých much, které se váží na člověka a jeho životní prostředí. Jejich epidemiologická závažnost je dána možností přenosu některých virů, bakterií, prvoků nebo vajíček červů povrchem jejich těla nebo průchodem jejich trávicím ústrojím. Zde jsou závažnější tzv. kominikativní druhy, to jsou mouchy, které střídavě navštěvují hnilobné substráty (včetně výkalů) a současně čerstvou potravu nebo i člověka. Do této skupiny můžemem zařadit mnoho desítek druhů. Zde je hlavní a také nejúčinnější formou boje prevence, tak jako i v jiných případech. Včasné a pravidelné odstraňování odpadků, ukládání potravin v lednicích, používání ochranných pokryvů, poklopů a podobně. Objekty je třeba chránit před vnikáním hmyzu pletivem v oknech. Nesmí se ale zapomínat i na zabezpečení malých otvorů, například ventilačních nebo instalačních. Jako represivní prostředky je možno použít mucholapek. Provedení desinsekce v provozovnách je třeba svěřit již odborným pracovníkům.
Z druhů patřících do této skupiny je možno uvést vedle nejznámější mouchy domácí, masařky obecné i bzučivky nebo slunilku pokojovou.
Další skupinou členovců, se kterou se velmi často v cukrářských provozovnách můžeme setkat, jsou mravenci.
Zde je třeba se zmínit zejména o mravenci farao. Tento teplomilný druh, žijící původně v Indii, se rozšířil i v mírném pásmu. Zejména přebývá v oblasti velkých sídlišť s dálkovým vytápěním, a s rozvodem teplé vody. Tento mravenec vytváří rozsáhlé kolonie s desítkami královen (kolem 4 mm velkými) a mnoha tisíci dělnic (asi 2 mm). Hnízdí na nejrůznějších místech - zdivo, pod kachlíky, v nábytku, zařízení, výrobních strojích. Dávají přednost místům, která jsou dostatečně vlhká, aby měli přístup k vodě (za umývadlem, u kanálů). Škodí znečišťováním potravin a také jako jiní členovci přenosem mikroorganismů na napadené substráty. Stejné škody způsobují i jiné druhy mravenců, jež se mohou příležitostně vyskytnout v provozovnách.
Boj s mravenci farao je poměrně složitý. Obvyklým postřikovacím přípravkům, které jsou účinné na jiné druhy mravenců, se začínají vyhýbat poté, co část "zasažených" mravenců předala "informaci" ostatní části kolonie o nebezpečí.
Zdá s, že nejlepší zkušenosti jsou s použitím nástrah obsahujících juvenoidy - to jsou specifické látky, které narušují vývoj plodu - např. přípravek LAFAREX. Avšak i boj za pomoci těchto přípravků je dlouhodobý (kladení poblíž hnízd, přístupových cest a stezek mravenců) a je vhodné jej kombinovat s bakteriovými postřiky provedenými odbornou desinsekční firmou. I zde je důležité dodržet zásady prevence.
Pokud jde o ostatní synantropní členovce, je možno vybrat pouze některé nejznámější. Na teplých a temných místech můžeme často nalézt rybenky domácí (5 - 10 mm dlouhý, stříbrně lesklý hmyz) živící se rostlinými zbytky. Nemají větší zdravotnický význam. Obdobně jsou často velmi hojné pisivky (1- 2 mm drobný hmyz), které se rovněž živí organickými látkami, napadají a znehodnocují potraviny, ale i jiné materiály, např. papír.
Pokud jde o blanokřídlý hmyz, tak kromě již vzpomenutých mravenců, jsou určitým problémem zejména vosy a sršně. Jejich zdravotní riziko je obdobné jako u synantropních much, navíc jejich bodnutí může přinést někdy vážné komplikace. O tom, jak dovede znepříjemnit posezení zákazníkům v cukrárně i jediná vosa nebo jak může být nepříjemná i zaměstnancům, není nutno uvádět.
V řádu brouků je velký počet synatropních druhů, kteří mají jak hospodářský, tak i zdravotní význam, obdobný jako členovci. Mohou však způsobovat i alergická onemocnění. Zde je možno uvést např. potemníkovité jako vážné škůdce mouky a moučných výrobků - např. potemník moučný nebo menší, zavlečený - potemník ničivý. Dalších zástupců brouků, kteří jsou řazeni mezi skladištní škůdce je celá řada. Jejich zdravotní význam je méně závažný, ale ekonomické škody jimi způsobené, mohou být značné. Proto vždy při výskytu tohoto hmyzu je vhodné se obrátit o radu na odbornou desinsekční firmu. Významní škůdci jsou i z řádu motýlů (Lepidoptera). Zde škodí zejména housenky, které se živí potravinami rostlinného i živočišného původu. Napadené substráty ničí trusem a vlákny, ze kterých spřádají chodbičky a zámotky. Kromě toho mohou někdy vyvolávat i alegie. Z představitelů těchto škůdců je možno uvést zavíječe paprikového. Jeho housenky (až 13 mm dlouhé), nejsou specializované na jeden druh potravy. Mohou napadat prakticky všechny druhy potravin, včetně koření, kakaa apod. Dokonce dovedou překonat i silné polyetylenové folie nebo jiné obaly. Obdobným škůdcem je zavíječ moučný, který se vyskytuje, jak jeho druhový název ukazuje, především v mouce, kterou znehodnocuje exkrementy, zbytky těla, mouku splétá vláknem a vytváří v ní chuchvalce a hrudky.
Často vyskytujícími se škůdci jsou i moli a další zavíječi, jejichž rozlišování je obtížné.
I když výše uvedený přehled hygienicky významných členovců je pouze informativní, doufám, že podal alespoň základní informaci o tom, s jakým "překvapením" se můžeme v cukrářských provozovnách setkat. Nelze také stanovit obecně platný postup, který likvidoval všechny jmenované druhy. Každému zásahu by měl předcházet průzkum spočívající ve zjištění přítomnosti a pokud možno i odběr vzorků a laboratorní rozbor, na jehož základě lze při znalosti místních podmínek zvolit nejvhodnější postup z hlediska účinku i vynaložených prostředků. To je však již poměrně specializovaná a odborná činnost, kterou musí provádět pracovníci oprávněni k provádění dezinsekce.
Na druhé straně existuje řada dostupných a jednoduchých preventivních opatření, která by měl každý výrobce či prodejce provádět sám. Jedná se zejména o udržování čistoty v objektu, uskladňování odpadků v nádobách s víkem, pravidelné instalování sítí do oken, intenzivní větrání, nátěry okenních tabulí skladů modrou barvou, kontrola čistoty surovin a výrobků atd. Tato opatření působí trvale a jsou často účinnější, než jednorázový dezinsekční zásah.
Věřím, že i tento rámcový obraz upozorní na možná nebezpečí a na to, že je tomuto problému nutno věnovat náležitou pozornost. Podceňování může způsobit vážné zdravotní problémy, či ekonomické škody.