fiogf49gjkf0d
Boží strom
(Theobroma Cacao)
Theobroma neboli boží pokrm. Takto nazývali původní obyvatelé Jižní Ameriky - čili jihoameričtí indiáni - strom, jenž zosobňoval dobroděje, a do sadů vytvářených těmito stromy vstupovali jako do posvátných hájů, protože považovali plody těchto stromů ze zdroj jejich zdraví a prodloužení života.
Když vtrhlo Cortezovo vojsko do Mexika, slýchávalo v řeči kmene Majů často výraz kakava-kuahuitl a též kakava-latl
Ve španělštině se ona slova píší cacava quahuitl a cacava-latl. A takto vzniklo v podání Španělů slovo kakao.
První dvě slova indiánského výrazu znamenají kakaový strom, a druhá kakaovou vodu. Z plodů božího stromu Theobroma Cacao rozetřeného ve vodě , vznikla kakaová voda. Indiáni dávali do této směsi ještě navíc kukuřičnou mouku a vanilku. Takto ochucený indiánský nápoj šel španělským vojákům k duhu a nazývali jej chocolatl, a tím jsme se dostali k našemu převzatému názvu čokoláda. Obdobně tuto směs jejíž základ je kakaovém plodu nazývají Italové cioccolato (čti čokoláto), Němci Schokolade, anglicky se čokoláda řekne chocolate a francouzky chocolat.
Plody kakaovníku posilovaly vojáky na jejiích dlouhých a vyčerpávajících pochodech. Anglický historik Bakkle dokonce napsal, že kdyby Španělé neměli možnost používat plody kakaovníku, zřejmě by Mexiko nedobyli.
Něco na tomto historickém tvrzení může být, protože v Novém světě se Evropané nesetkávali s potravou na jakou byli zvyklí ve světě starém. V Jižní Americe nebyla pšenice, žito či ječmen nebo ovocné stromy jaké rostly v Evropě. Nebylo tam ani skotu či bravu evropského typu, ba dokonce v Americe nebylo možné spatřit ani koně - kromě těch dovezených z Evropy -. Dobyvatelé se ale setkali s novými druhy potravy jako byla kukuřice, nové druhy masa, brambory, rajčata, fazole atd. Ovšem největší popularitě se těšila čokoláda.
Cortéz se ale doma s čokoládou nesetkal s velkým úspěchem. Většího triumfu dosáhl italský cestovatel Carletty, který koncem šestnáctého století dovezl čokoládu do Florencie a naučil z něj své krajany připravovat lahodný nápoj. Z Florencie se čokoláda začala šířit po celé Itálii a následně si začala razit cestu Evropou. Poptávka začala nabývat na intenzitě a následně se začaly zakládat kakaové sady nejen v Jižní Americe, ale i též v tropických oblastech jiných světadílů.
Kakaovník dává ovoce již v šestém roce. Hlavní sklizeň přichází už do června a druhá do prosince. Jediný strom mívá asi kolem 50 plodů a vyloupaná semena váží jen asi 3 kg. Zbytky mazlavého oplodí zůstávají v semenech velkých asi jako mandle i po vyloupání a odstraňují se zapařováním. To se děje tak, že vyloupaná zrnka se sypou do nádob, kde začnou přirozeně kvasit Kvašením mizí veškerá dužina i trpkost jader a semena takto upravená se suší na slunci nebo v sušárnách a vyváží se v pytlích.
Hlavní součástí kakaových semen je tuk, škrob, bílkoviny, cukr a theobromin.
Kakao a čokoláda jsou proslulé po celém světě, ale málokdo ví, že tyto názvy jsou převzaty z nářečí mexických indiánů kmene Majů a pošpanělštěné.
