Miloslava UHERKOVÁ

Jejím soutěžním týmem bylo SOU a OU Bzenec, ale prvá pronesená slova mladé ženy prozrazují, že jihomoravská oblast vinné révy místem jejího rodiště rozhodně nebude. Regionální letora tamnější zeměpisné šíře i délky je dosti odlišná od projevu, kterým se paní Uherková vyznačuje. Zde je možné ještě tápat. V přízvuku mluvy již ne. "Jsem z Prahy", odpoví mistryně republiky v cukrářské soutěži a dodává, že ve Bzenci žije od února minulého roku.

Příčina změny místa bydliště je zřejmá: láska. Bzenecký student Miloslav Uherka měl čokoládovnický závod Maryšu Rohatec za humny a v Praze nastoupil na Vysokou školu technologickou, obor čokoláda a cukr.
Lidé z oboru chodí mnohdy po stejných stezkách a vytvářejí vztahy. V případě Milky a Miloslava vyústila tato náklonost až do podoby manželství.
Miloslava sama sebe považuje za klasickou ženu následující svého muže. Ale Praha a Bzenec je jistou odlišností. Milčinou hlavou se tak honí úvaha, jak asi osobitý slovácký region mezi sebe přijme "pražačku" ?
Při dřívějších návštěvách budoucího působiště naslouchala místnímu nářečí s akcentem na první slabice s prodlouženou a nadzvednutou koncovkou, mluvě kroutící se jako výhonek révy kolem vodícího drátu. Pousměje se při vzpomínce na vyprávění jedné staré paní, která při vyprávění malovala věty jako když malérečka kreslí obrázek: " ... tož vzpomínám tú našú babkú, co pékla cukrové hrom !
Její příchod byl již v bzeneckém učilišti dopředu avizován, a není žádným tajemnstvím, že to mezi "bzenčankama" zabzučelo jako v úle včel.

Milčina povaha je katalyzátor usměrňující všechna zvýšená napětí, klasická ženská, neprovokující svým chováním i zevnějškem, rodinný typ s lidovou duší. Rychlý kontakt jí umožnuje otevřená povaha s příslušnou dávkou srdečnosti, ve které lze najít i určitou (tolerantní) dávku suverenity. Rozdíl slovácké a pražské mentality není v tomto případě na závadu. Ale to není vše. Miloslava umí. A dobrý fachman si získá uznání a respekt ať v Praze, Bzenci nebo u protinožců.
Cukrářský rodokmen mistryně republiky nemá. V rodině se umělecké branži nikdo nevěnoval, a její původní volba povolání směřovala do výtvarnické sféry. Ovšem přijímací zkoušky byly oříškem, do kterého Milka kousla hezky z výšky, až z toho hodně bolel zoubek ... Cukrařina byla sesterskou odnoží, avšak začátek měl u Miloslavy pozvolný rozjezd. Napříč tomu, že jako dítě šmudlila a žmoulala všelijaké panduláky a různou havěť, setkává se s cukrářskou tvorbou pouze ve výkladu nebo při konzumaci v cukrárně. Až teprve přímý kontakt se sladkou hmotou a možnost v ní ztvárnit svoji fantazii, jí dává poznat, co v ní samé vlastně dříme. Milka se tak tím plně ocitá v osidlech cukrářského kumštu.

Oním výučním místem je učiliště v Ondříčkově ulici v Praze. Prvým pracovním působištěm se stává cukrářská dílna v hotelu InterContinental. A zde je se čemu učit. Sehranost týmu je základním předpokladem ke zvládnutí rozehrané cukrářské partie. Nechat se zahnat do časové tísně nepřichází do úvahy. To je základní požadavek. Samozřejmostí je kvalita. InterContinental není žádný zájezdní hostinec a cukrařina musí být na nóbl úrovni. A nad tím vším bdí bystré oko paní mistrové Novákové, které je pro hotelovou cukrářskou novicku rádkyní, vědmou i oporou, a i její zásluhou zvládá Milka tento křest cukrářské různorodosti s bravůrou.

Dalším působištěm cukrářské tovaryšky je Cukrárna u Elišky, v pražských Vršovicích. A zde se tvoří zakázková díla. Co zákazník to požadavek, co přání, to jiný druh výrobku. A všechno je nutno zvládnout přesně v termínu. Rozhodčím kvality je sám zákazník, a ten umí na soudcovskou píšťalku zadout mocným dechem, když už to má platit. To, že se mnozí vrací s novým přáním, je pro Miloslovu uznáním i zadostiučiněním.
Mezitím však přichází lásky žár, a ze slečny se stává paní, jejíž životní pouť se ubírá téměř o 300 km dál ve směru, kde slunce dává dobrého rána. A tu můžeme spatřit "pražskú děvčicu", jak ve vinohradě vínka okopává. Na bzenecké SOU nastupuje jako řadová cukrářka s perspektivou cukrářské mistrové.

Český cukrář, mistrovství republiky seniorů, je prvou Milčinou soutěží, kde soutěžní úkol vytváří na živo. Předtím se zúčastnila soutěže Zlatá slunečnice, ale ta měla výstavní charakter. Na soupisku soutěžících ji v podstatě dohecovali její svěřenci, vedení přikývlo a Milka soutěží vlastně v domácím prostředí v Praze - Letňanech.
Rozmanitost zadání jí hraje do noty. Ještě v dobách, kdy působila ve vršovické cukrárně, se naučila výtvarně improvizovat. Různorodost zákaznických požadavků a jejich pohotová realizace je získanou cennou devizou, revalvovanou o kolektivní strategii a výpomoc bzeneckého cukrářského týmu. Takto navýšený kapitál cukrářských poznatků směňuje Miloslava Uherková v titul mistryně České republiky cukrářů seniorů.

První střela a ihned doprostřed terče, jak lze charakterizovat vstup a výsledek Miloslavy Uherkové při Českém cukráři, je potěšující výkon, ale co dál? Takto rychle získaný titul v sobě skrývá nebezpečí ve smyslu přísloví o první vyhrání jež z kapsy vyhání. Miloslava si je toho vědoma. Ví dobře, kde je její slabina, kde je nutno zacelit výkonové rezervy. Její příprava na další soutěž a obhajobu titulu spočívající v dalším sebezdokonalování, započala ihned. Mistrovskou odvetu v příští soutěži bere nesmírně vážně.
Exponát, který podle jejího mínění u poroty nejvíce zabodoval byl svatební dort. Jednalo se o atypickou tvorbu znázorňující symbol svatby v podobě brány s otevřenými vrátky do manželského života. Tento námět je Milčinou snahou odpoutání se od klasických témat (ženich, nevěsta, čáp apod.), a o nastolení nového trendu svatební cukrářské tématiky.

Shrnutí úspěchu Milky Uherkové spočívá v celkové vyrovnanosti provedení soutěžního zadání, v časových rezervách vyvěrajících ze zkušeností v rozmanitých zakázkových pracích v zúženém časovém prostoru.
Cukrářská seniorská mistryně měla životní krédo v založení rodiny, vlastním domku se zahradou v pěkném a čistém prostředí. To mělo být těžištěm jejího života. Zisk titulu tento rovnovážný bod trochu vychýlil a rozhoupal ustálenost hladiny jejího života. Vítěztví a zároveň nominace na mistrovství světa, jak sama Milka přiznává, posouvají hodnoty rodinného života trochu stranou. Do popředí se tlačí povinnosti vyplývající z tohoto dosaženého úspěchu. Tím bude především role cukrářské jedničky v našem národním týmu při světovém mistrovství.