Mistrovství světa cukrářů seniorů 1999

Světová unie cukrářů UIPCG a Společenstvo cukrářů České republiky uspořádaly v Brně ve dnech 20. - 22. října v areálu brněnského výstaviště v pavilonu E, při příležitosti veletrhu řemesel SIMET, Mistrovství světa cukrářů - seniorů.
Záštitu nad mistrovstvím světa převzala předsedkyně Parlamentu Senátu ČR Libuše Benešová.

Soutěžní úkoly :
1. Pětiposchoďový dort, bez omezení váhy
Téma: "Vítáme rok 2 000".
2. Cukrářský výrobek - libovolného tvaru do hmotnosti 2 500 g.
Téma: "Co přineslo světu - lidstvu toto století".
(Hustota i náplň se musí lišit od úkolu č. 1)
3. Národní specialita podávaná poslední večer 31.12.1999 do hmotnosti 2 000 g.
4. Práce s čokoládou:
- Čokoládový nádiv - exponát
- Vánoční svátky - "radosti dětí světa"
Obsahuje: ústřední motiv a nejméně 50 ks bonbonů nebo pralinek
5. Práce s marcipánem:
- výroba 10 ks marcipánových figurek - předmětů - vlastní téma - vlastní
fantazie.
6. Zmrzlinový výrobek. 3 ks restauračního moučníku, 6 ks pohárů, 1 pohár na výstavu z dekoračního materiálu.

Suroviny - pořádající země:
- čokoláda bílá, hnědá, tmavá od firmy Nestlé,
- kakao, mléko, smetana, ovoce,
- marcipán fy. Puratos, fondán, cukr, zmrzliny.
Rozpracované suroviny včetně korpusů si každý soutěžící přivezl vlastní. Zdobící rozpracované potřeby si soutěžící mohl přivézt. Od každého soutěžního exponátu byl zhotoven 250 g degustační výrobek.
Každá země je zastoupena týmem dvojice soutěžících, kteří k 1.12. 1999 dovrší 23 roků.

SOUTĚŽNÍ DRUŽSTVA

PORTUGALSKO - stůl č. 1
FAUSTINO Tiago, SANTOS Paulo
POLSKO - stůl č. 2
PROFUS Janusz, SZMYD Sebastian
Česká republika - stůl č. 3
UHERKOVÁ Miloslava, KOČÍ Jiřina
ŠVÝCARSKO - stůl č. 4
LOCATELLI Patrick, TOUYA Jean Marc
NĚMECKO - stůl č. 5
WÖLKEOVÁ Juliane, IBRÜGGER Christian
DÁNSKO - stůl č. 6
GRYBERGOVÁ Rikke, JOHANSEN Bo
JAPONSKO - stůl č. 7
HIDAKA Nobuhiro, IIMURA Takashi
ITÁLIE - stůl č. 8
VOLPE Gennaro, MIGNONE Ugo

Světová unie ..... jak zní plný název této organizace pořádá v pravidelné periodě jednoho roku mistrovství cukrářů s tím, že v lichém roce svůj um předvádí dospělí cukráři, oficiálně nazývaní senioři, a v roce sudém cukrářské naděje - junioři.
Běh termínového děje přiřkl původně organizaci pro letošní rok nejdříve Portugalsku, následně Španělsku, ale ani jeden z uvedených států nemohl svému závazku ať z technických nebo organizačních důvodů dostát. Tento výpadek způsobil na čele představitelů světové cukrářské organizace UIPCG hodně vrásek na čele. Z tradičních a zkušených světových pořadatelů nechtěl nikdo tento "horký soutěžní brambor" zkusit ochutnat, natož konzumovat. Nejuváděnější příčinou odmítnutí byl příliš krátký časový termín na přípravu. Řekneme-li to naplno, nikomu se nechtělo z případné ostudy si nechat ušít kabát. Pro představitele UIPCG začala být situace na pováženou neboť neuspořádání mistrovství světa by znamenalo pošramocenou pověst a ztrátu renomé této prestižní světové cukrářské organizace.
Slavnostní ceremoniál se odehrál v prostoru Nové radnice kde byli přítomní přivítáni primátorem města Brna Petrem Duchoněm. Nejvyšší představitel města vyjádřil potěšení nad tím, že právě v jihomoravské metropoli je poprvé v dějinách českého státu pořádána takováto vrcholová cukrářská soutěž, a vyjádřil kontrast cukrářské a politické profese slovy: "Výsledky vaší práce mají lidé rádi, na rozdíl od nás politiků"

!!! START !!!

Devátá hodina ranní, třetí říjnové středy, roku 1999 byla pro českou cukrářskou obec historickým dnem. Po 275 letech kdy vznikla první oficiální cukrářská společnost, se na území českého státu pořádá premiérově Mistrovství světa cukrářů seniorů, které tímto konáním nabylo podobu III. ročníku.
Osm týmů, sedm z Evropy a jeden ze vzdálené Ásie se chopilo náčiní a vrhlo se do díla. Soutěžící, až na jednu výjimku, byli ostřílenými cukrářskými harcovníky, kteří již prošli nejednou evropskou, asijskou či světovou soutěží. A přesto na mnohých z jejich pohybů a rozechvělých rukou bylo vidět, že tréma a pocit odpovědnosti je pevným poutem, které v počátečním stádiu nedovoluje rozehrát virtuozitu prstokladu na klaviatuře cukrářského nástroje.
O co neporovnatelně bylo hůře těm, kteří nesli organizační tíhu na svých bedrech ! Zabezpečení přípravy a chodu mistrovství má své nosné bloky. Ty se skládají z hlavních a vedlejších skupin, dělících se do podskupin, mající své vyústění v různých detailních podobenstvích. Shrnuji pouze takto celé to hierarchické organizační uspořádání, protože úplný popis veškerých činností by zabral rozsah půl časopisu.
S velikým napětím, ba i hrůzou se očekávalo zdali se velké soutěžní mostrum, zabírající polovinu pavilonu, uvede do pohybu.
Samotný rozjezd lze přirovnat k nákladnímu vlaku taženého parní lokomotivou, která prohrábla kola na místě, a za mohutného zabafání doprovázeného mohutným sloupcem kouře z komínu, se souprava dává do pohybu a tažené vagóny v trhavém pohybu, předávající tah jeden druhému, se v nepravidelném rytmu rozjíždí.
Soutěžní těžkotonážní kolos se pohnul !

JAK SE HODNOTILO
komisaři posuzovali tři kritéria
VZHLED - CHUŤ - PREZENTACI

VZHLED - zahrnuje zpracování surovin, čistotu na pacovišti, počínání si
při práci, způsob rukodělnosti a skloubení ....
CHUŤ - spočívá ve sladění surovin do chuťového harmonického celku.
Chuť se má vyznačovat typičností, nesmí se tříštit, je vyloučen projev pachutě. Při volbě specifické suroviny nesmí být narušena lahodnost výrobku.
PREZENTACE - vyjadřuje celkový dojem ze vzhledu, provedení, náročnosti, ztotožněním se se zadáním. Hodnotí se účelovost tvorby.

HODNOTÍCÍ KOMISAŘI

Josef Švancer - Česko - předseda komise
Mark Bargiel - Polsko
Kent Berthelsen - Dánsko
Sargenti Giuliano - Švýcarsko
Günter Kangiesser - Německo
Minoru Kayanuma - Japonsko
Stanislava Lesáková - Česko
Avolio Luigi - Itálie
Ernesto Santos - Portugalsko
Celkový počet komisařů se rozšířil z původních osmi na devět členů. Po dohodě mezi rozhodčími byl předsedou komise zvolen pan Josef Švancer z Prahy. Tuto volbu potvrdili i přítomní zástupci UIPCG. Předsedající komisař nemá ale bodovací právo a bylo nutno doplnit hodnotící komisi o osmého člena, kterým se stala paní Stanislava Lesáková z Brna.
Komisaři mohli ocenit jednotlivé výrobky maximálně 80 body s tím, že ke konečnému ohodnocení mohli připočítat navíc až 20 bodů, pokud by si jednotlivá práce, podle jejich názoru, takové ohodnocení zasloužila.

Hodnoceny byly tyto výrobky:
- poschoďový dort
- čokoládové bonbóny
- čokoládový podnos
- čajové pečivo
- cukrový podnos
- mražený krém
- sladký dezert
... a začal boj, kdy i cukr barvu měnil.
Soutěžní prostor s přiléhajícími zákoutími zabíral polovinu pavilonu E v prvním poschodí. Samotné místo pro hlavní aktéry mistrovství se rovnalo asi 75 procentům celkové plochy a bylo odděleno od diváků skleněnými vysokými stěnami. Vstup byl povolen pouze komisařům, osobám zabezpečujícím chod mistrovství a asistentům. Určitou pozoruhodností bylo, že z celkového počtu 16 účastníků mistrovství, byly pouze 4 ženy. V německém týmu se nalézala Juliane Wölkeová, v dánském Rikke Grybergová, a plně feminizovaný byl pouze český tým.
Soutěžící mohli začít libovolným námětem, ale museli mít do 17. hodiny dokončeny dva výrobky. Převážně se zahajovalo zmrzlinovým zadáním a bonbony a rozpracovávaly se další témata.
V německém týmu se pod prsty smíšeného páru začínala rodit poezie v podobě scenérie ladných tvarů zřejmě ptáků a motiv hudebních nástrojů.
Dánové u vedlejšího stolu mají náběh na rozmanité dílo, z kterého prozatím nelze vyčíst kterým směrem se bude ubírat.
Japonci začínají naznačovat, kde bude jejich síla. Počáteční karamelové ztvárnění rozkvetlých růží mystifikuje některé diváky, kteří si umně zhotovený karamel zaměňují s celofánovým květem.
Na italském stole se začíná tyčit konstrukce z pastillage. Je teprve v počátku. Dere se do výše jako pyšná babylónská věž, která se chtěla dotknout hvězd, a za to ji stihl boží trest... . Tvořící se zmrzlina by měla být italskou doménou, stejně tak i chuť právě tvarovaných čokoládových bonbónů.
Portugalské duo začíná zlehka, žádná křeč, času dost. Portugalci nepatří mezi favority a do Brna se přijeli v podstatě otrkat napříč tomu, že i oni jsou již ověnčeni zkušenostmi a úspěchy. Vypadá to, že se chystají k nějaké malbě.
Polský tým je z poloviny tvořen "karamelovým mágem" Januzsem Profusem. Zatím se ovšem nezdá, že by se chystal použít svoji palebnou karamelovou zbraň. Nebo je to taktika, kdy protřelí soutěžáci napřesno vědí, že světová elita půjde karamelovou cestou, a oni to zkusí obejít z druhé strany ? Uvidíme. Ale vše nasvědčuje tomu, že u Poláků je založen základ nějakého monstrózního díla.
České družstvo. Když se dívám na naše děvčata, je mi ouzko na duši. Cukrářské gladiátorky ve skleněné aréně mají za soupeře protivníky supertěžkých vah. Či jsou snad obětními ovečkami, které to tu budou muset odtrpět po tři dny ? Jejich pohledy těknou občas vlevo i vpravo, kde vedle sebe mají jako z udělání favorizované Švýcary i výborné Poláky. Z výrazu jejích očí jako by bylo možno vyčíst výrok:"do čeho jsme to vlezly" ? Češky rozjíždí začátek, v podstatě jako všichni ostatní zmrzlinou a bonbóny, a z přípravy dalšího zadání je udáván takt čtvera ročního období. Chybí pouze Vivaldiho tóny. Komponistova stejnojmenná symfonie měla být při tvorbě českých soutěžících přítomna, ale vzhledem k tomu, že byly zaskleny ve zvukově neprodyšném prostoru, pozbyla tato myšlenka na významu.
Švýcarský stůl uzavíral soutěžní kruh. Je to jasné. Již od samého počátku je vidět, že tady se půjde nejméně na stupně vítězů. Bude se rozhodovat pouze o barvě medaile. Kromě rozpracovaných základních úkolů se začíná tyčit vícebodový jehlan z dortového podkladu. Co zároveň upoutá a uhodí náštěvníka prvně do očí, je dekorativní stojan. Je tomu tak, kdo prošel svět, ví na co má sáhnout, a co připočítá nějaký ten bodík navíc.

... něco sníst, protáhnout údy, a opět do díla.
Čas odpočinku je krátký. Rychle zhltnout oběd a opět do práce. Půlden je odkrojen ostřím slunečního paprsku a soutěžící mají k dispozici ještě čas do 17. hodiny k dokončení dvou výrobků. Kdo si pospíšil mohl si svou práci nechat obodovat již po 14. hodině. Kdo by do závěrečného času práci nedodělal, je diskvalifikován.
Jako mávnutím čarovného proutku se nám změnil obraz soutěžní scenérie. Počáteční tréma ustoupila profesionalitě. Prsty plní přesně pokyny uměleckých zadání. Soutěžící už získali nátisk, a pohled na jejich práci oproti začátku skýtá úplně jinou podívanou.
U Němců se přespříliš nespěchá. Christian vytváří stavbu a Juliane dotváří detaily. Tento tým je na spodní hranici věkového limitu a název senioři je s nimi v ostrém kontrastu. Počínají si s rutinou zkušených cukrářských mistrů. Tempo je ustálené a zároveň ekonomické, není vidět žádný nadbytečný pohyb. Z týmu vyzařuje jistota a klid má v sobě jakoby hlubší podtext, tak něco jako klid před bouří... .
Japonci čarují s karamelem. A soudíc alespoň podle dosavadního pohledu, v práci s touto surovinou předčí zřejmě všechny ostatní. Zatím je to ještě předčasné, ale s tímto výrobkem budou asi bodovat hodně vysoko. Před prostorem jejich pracoviště se vytváří vždy největší hlouček diváků. Pacifičtí soutěžící mezitím sestavují dohromady tvar perníkového ptáka.
Dánové ve smíšeném obsazení přece jen trochu zaostávají v intepretaci provedení. Snad je jejich lehkým handicapem, že se nacházejí mezi Němci a Japonci, kde u obou je znatelná větší nápaditost, adresnost provedení a pořádek na pracovišti.
Italové jsou rychlí, jejich temperament je žene kupředu. Dortový stojan je hotov a dodělávají se dorty. Kolem jejich stolu vládne vzrušená diskuse, jakoby tu něco nehrálo. Jejich dílo má prozatím trochu jednodušší podobu.
Portugalská tvorba začíná pomalu nabírat identifikační znaky. Ovšem způsob dosavadní tvorby ukazuje, že s největší pravděpodobností tento tým, nedojde -li k nečekanému zlomu, se bude pohybovat hodně u spodu.
U Poláků začíná být zřejmá jejich taktika. Původní domněnka, že nechají přední týmy se mezi sebou "ukaramelovat" a sami vyrukují s něčím odlišným, nemusí být tak daleko od pravdy. Jejich hlavní suroviny jsou čokoláda a cukr v ryzí podobě. Všichni přihlížející jsou zvědavi, co se z jejich připraveného kvádru vyklube. Polský tým jede evidentně na efekt, čemuž nasvědčuje mohutná základna rodícího se mostra.
Na české družstvo je již jiný pohled. Premiérová nerozkoukanost je již ta tam. Koncentrace v obličeji, hbitost pohybů, a z výrazu očí je též možno odečíst: "když máme bojovat, tak taky že budeme" !
Ale pozor, děvčata držíte se moc při zemi! Skromnost bývá sice chválívána, ale body se za ní nedávají. "Výš, víc do výšky", chtělo by se zvolat, avšak není toho třeba, protože Jiřka s Milkou velice dobře vidí jak soupeřům šplhají monumenty vzhůru. Nedá se s tím už nic dělat. Pár hodin mezi světovými mistry, udělí lepší informace než měsíce suché teorie.
Švýcaři Marc a Patrick začínají kouzlit. Je vidět, že se jedná o sehraný tým, kteří dělají na jistotu. Nemusí dělat žádný opakovaný zásah do výrobku. V jejich pohybech je vidět účelovost a vybroušenost stylu prozrazující, že u tohoto stolu tvoří světoví mistři.
... sesuv
Den se nachyluje k podvečeru. Bohužel nachýlil se i italský stojan s dorty. Nosná pastillážová konstrukce, jak se později ukázalo, nebyla dobře nadimenzovaná, nevydržela zatížení a zhroutila se. Štěstí v neštěstí spočívalo v tom, že dorty byly již po ohodnocení a pád tak nezpůsobil žádnou bodovou újmu.
První soutěžní den skončil. Došlo k profilaci favoritů i těch, kteří budou bojovat o nižší umístění. Bodová tabulka je pouze ukazatel průběžné práce, protože zahrnuje různorodost nesouměřitelných zadání a byla zveřejňována pro přibližnou orientaci diváků.

Průběžné výsledky po prvním soutěžním dnu
1. Švýcarsko - 835 bodů
2. Itálie - 816 "
3. Polsko - 810 "
4. Německo - 725 "
5. Česko - 690 "
6. Dánsko - 667 "
7. Japonsko - 612 "
8. Portugalsko - 607 "
České družstvo se nacházelo na neuvěřitelném 5. místě, ale nikdo ze zasvěcených včetně soutěžících této pozici nedával žádnou váhu, protože všichni věděli, že to hlavní teprve přijde.
DEN DRUHÝ - trumfy na stůl
Světová cukrářská bridžová partie svým druhým dnem donutila hráče aby vynášeli karty nejvyšších hodnot. Již nebylo co skrývat, a prostor pro taktiku byl vykryt.
Německé družstvo v průběhu dne vytváří oduševnělé dílo z karamelu znázorňující zámecké zátiší s třemi volavkami s roztaženými křídly v milostné hře na modrém jezírku, a dorty ve tvaru srdcí s karamelovými koulemi.
Na dalším podstavci je zhotoven čokoládový stojan s hudebními strunnými nástroji včetně vkusné karamelové dekorace rodícího se života v podobě rozvíjejícího se květu na pastillážovém podstavci bílé barvy zdobeném listy. Celému výjevu dodává půvab zlatistá karamelová dekorace tyčící se do výše. Její barva vyvolává pocit pohlazení slunečními paprsky.
V tomto díle se snoubí preciznost s poezií, kdy konkrétní tvary plynule přechází do umně účelové a příjemné abstrakce.
Dánové vsadili na tvrdou abstraktní tvorbu znázorňující mechaniku času v kombinaci čokoláda, karamel a pastillage s nezbytným směrem do výše. V jejich výrobcích se objevovalo dosti červené barvy, zejména na dortech a zdobení. Směrové uspořádání bylo strmě stupňovité a podkladem byla stříbrná textilní dekorace. Dánové měli své dílo profesně dobře zvládnuté, ale při detailnějším pohledu by se nějaká drobnost našla.
Japonci dokončují svůj karamelový monument a je jasné, že s tímto prvkem to zde nikdo jiný lépe neumí. Jejich strom růží je hrou nejen fantazie, ale i mimořádného umu skrytého v jemnocitu oduševnělé práce. Myslím že nepřeženu, když napíšu, že při pohledu na jejich karamelovou kvetoucí poezii, mnohému přiblížili exotickou krásu jejich daleké vlasti opředenou pohádkovými mýty. Do tohoto místa upírají návštěvníci své zraky nejčastěji a na jejich tváři lze vyčíst uznání. Další stavba z čokoládové konstrukce dekorovaná obloukovitě tvarovanou pastilláží nebo perníkový asijský pták glazovaný čokoládou či karamelovými růžemi zaujmou, ale mezi nimi a karamelovými růžemi je znát určitý odstup. Budou-li porotci dávat důraz na celkovou vyváženost díla, nemusí být bodový příděl v tomto případě nejvyšší.
U italského stolu jsme k překvapení mnohých nalézali určitou strohost vyjádření. Jejich centrální monument prezentuje filigránské umění italské cukrářské školy. Jemnost barev počínající v čirosti, nabývající ve stoupání na žluti, a doznění na samém vrcholu rostliny v sytou zeleň, má svoji působivost a budí zaslouženou pozornost. Bohužel totéž nelze říci o další skladbě monumentů vytvářející námět múzy. Těžko říci proč právě zde se italští mistři tak úsporně vyjadřovali, vždyť umění a Itálie je ve vzájemném vztahu jak hvězdy k nebi a právě zde byl vytvořen nekonečný prostor k rozehrání široké škály výrazových prostředků.
Portugalci dobře vědí, že jejich umístění bude někde dole, ale rádi by poslední příčku přenechali našim reprezentantkám. Jet takovou dálavu a skončit na samém chvostě jistě není příjemné. Jejich tvorba je zřetelná. Zhotovují národní specialitu dort FADO nesoucí pietně jméno zesnulé, velice populární zpěvačky země Pyrenejského poloostrova. Dort se vyznačuje mřížkovou dekorací, kdy od předposledního patra směrem dolů je označen jednotlivými písmeny zpěvaččina jména. Hudební námět mandolíny sousedí s knihou s kakaokresbovým portrétem dívky jménem Amália. Potud Portugalci prezentují přibližně střední úroveň cukrářského kumštu. Vznikající postava hudubníka s kytarou ještě v nedokončeném stavu zavání trochu kýčem a v závěrečném prezentačním hodnocení asi ubere body.
U Poláků je již zřetelný jejich záměr. Jdou evidentně na šokový efekt. Jejich nejmasívnější monument ze všech zúčastněných musíte přejíždět zrakem ze strany na stranu. Jedním směrem pohledu jej není možné vidět celý. Mohutné konstrukci pyramidy vévodí vznešený faraon, po jehož levici střeží tajemství staroegyptského moudra svinga, a po pravé straně zužující se kvádrový obelisk s egyptskými znaky. K vyvolání autentičnosti dojmu je přiložen nefalšovaný papyrus s údaji receptury.
V podání polských soutěžících se jedná veskrze o sochařskou práci s cukrářskými surovinami. Při pohledu na bezesporu precizní dílo, mluví něco pro a něco proti. Nechme hodnocení raději na odborné porotě.

České družstvo má už křest za sebou a ty tam jsou počáteční rozpaky. Naše reprezentantky se velice rychle zaběhly do světového rytmu. Žádné obětní ovečky, ale líté lvice, které do porcí soutěžních úkolů zaťaly dobře nabroušené drápy. Práce jde dobře od ruky, ale bohužel, to co se již zračilo předtím, je nyní vidět zřetelněji. Tvorba našich žen je hodně při zemi. Ostatní klenou své monumenty kam až to jde. Nyní se to už musí dodělat tak, jak to je. Chyba se stala dříve, když se na cukrářském rýsovacím prkně tvořil projekt soutěžního úkolu. Teď je již pozdě bycha honiti.
... až do poslední kapky krve !!!
Češky jsou stále v pohybu a už mají dokončené detailní zdobení. Je na nich vidět nashromážděná únava za dva dny, ale jejich tempo přesto neutuchá. Ale pozor, něco se děje ! Milka se ocitá v předklonu, svírá pravou ruku, tvář se křiví v bolestné grimase. Stůl a podlahu zkrápí kapky krve.
Ve snaze udržet nasazený rytmus, sáhne Miloslava do nádoby, kde je ve vodě ukrytý nůž, nejen dobře nabroušený, ale zároveň v ideální řezné poloze, že jeho ostří zajede až téměř ke kosti prostředníčku pravé ruky a ještě nařízne i prsteníček. Maso držící jen na kůži, plápolá jak prapor na žerdi. - Ještě tohle scházelo ! -.
Okamžitý převoz do nemocnice, a verdikt službu konajícího lékaře zní: "bude se šít".
Rázné Milčino gesto nenechává lékaře na pochybách, že to rozhodně ne !
"Soutěžím na mistrovství světa a musím se okamžitě vrátit k rozdělané práci". Tato slova asociovala doktora k úvaze jestli by neměl zařídit převoz na psychiatrii případně na záchytku, ale když si všimnul státní vlajky na bílém rondonu, bylo mu vše jasné. Prsty obdržely provizorní ošetření a obvaz, gumovou rukavici a zpátky k monumentu.
Velká rafička hodin musela opsat na ciferníku celou otáčku než se zraněná Milka vrátila na místo činu. Mezitím osamocená Jiřka Kočí bojovala za dvě, a při návratu naše lvice zaťaly opět společně své drápy do díla - až na ty dva v obvaze -.
Švýcaři v klidu a pohodě dojížděli k cíli. Již při prvním pohledu není nejmenších pochyb, že hodnocení reprezentantů tohoto čtyřjazyčného národa, bude hodně vysoké. Monument vytvarovaný do podoby ladných tvarů mající nezbytný trend náznaku myšlenky, hovoří zřetelně co vyjadřuje, karamelové plody červených barev budí chuťové smysly. Zdařilým provedením se prezentují Petit Foure, které na kaskádovitém stojanu podle druhu a barevného provedení odstupňovaně stoupají do výše.
To, že šaty dělají člověka, lze u cukrařiny převést na rčení, že stojan dotváří výrobek. Švýcaři si toho byli pochopitelně vědomi. Do výšky se tyčící, v úhlu asi 60 stupňů efektně nakloněný stojan, mající na vnější hraně kolmo zabudované trojúhelníky s úložnou plochou na dorty.
Dalším krásným výtvorem je ..... se zapuštěnými hroty osazené čokoládovými bonbony. Mezi tenkými karamelovými kuželi, přecházející ze zlaté barvy do běla, se klene bílý srpek měsíce ve své ustupující podobě. Námět jako z pohádky, ve které tvorba švýcarského dua dokáže navodit atmosféru kouzelného večera. Všechny vystavené výrobky nesou pečet vysoké kvality a vyrovnanosti provedení.

Průběžné výsledky po druhém soutěžním dnu
1. Dánsko - 1937 bodů
2. Švýcarsko - 1907 "
3. Německo - 1741 "
4. Polsko - 1603 "
5. Itálie - 1594 "
6. Japonsko - 1464 "
7. Portugalsko - 1458 "
8. Česko - 1255 "
Dánsko je na prvním místě souhrnem více bodovaných zadání, a s určitostí se na této pozici při závěrečném hodnocení neudrží. Švýcarsko sice pokleslo, ale s přihlédnutím ke kvalitě tvorby, by zřejmě v konečné tabulce již nížeji jít nemělo. Spolehlivé přesně a krásně tvořící Německo jde strojovým tempem vzhůru. Myslím si, že můžeme předpokládat, že Dánové půjdou rozhodně pod Švýcary a Němce, a tím by mohl německý tým jít v závěru ještě o jednu příčku výše. Poláci proti prvnímu dnu klesli na čtvrté místo. Je otázkou, o kolik se Dánové propadnou, a jak komisaři Polákům ohodnotí v prezentaci jejich megavýtvor.
Itálie začala s problémy a hledíc na jejich soutěžící a doprovod zdá se, že toto družstvo není v optimální soutěžní pohodě.
Japonsko je překvapivě hodně dole. V porovnání se včerejším dnem se posunulo o jednu pozici výše, ale přesto by jejich tvorba patřila mnohem výš. Nesmíme ale přehlédnout jednu podstatnou věc. Jejich karamelové růže jsou tak dominantní, že nás svádí k hodnocení japonského týmu pouze pod tímto dojmem. Již byla řeč o tom, že další tvorba má od karamelu určitý odstup. Navíc se dozvídám, že chutě neladily podle představ, a byly také určité problémy s podmáčeným spodkem dortu. Portugalsko k naší lítosti přeskočilo náš tým, který tak spadl na samé dno tabulky.
Celou věc vidím - ještě navíc přes sklo - českýma očima. Mě osobně se zdá, že naše ženy by něměly nijak zaostávat, ale rozhodčí jsou fundovaní a vidí situaci ze všech úhlů, a navíc mohou ochutnávat. Počkejme na jejich závěrečný výrok, protože soutěžící zítra během dopoledne budou výrobky ještě dodělávat. Ve většině se bude jednat již jenom o kosmetické úpravy a aranžování. Teprve až při závěrečném hodnocení prezentace budeme znát definitivní pořadí.

DIVÁCKÁ ANKETA

Hodnocení odborné jury a veřejnosti bývá málokdy totožné. Nás zajímal názor diváků jak se komu líbí práce jednotlivých týmů. Tiskové středisko uspořádalo diváckou anketu a přesné stovce návštěvníků položilo stejnou otázku na téma: - Který tým vás svojí prací nejvíce zaujal -.
Chceme zdůraznit, že divák hodnotil systémem líbí - nelíbí. Nezná hodnotící kritéria. Výrobek vidí zepředu a částečně z obou stran. Nemá možnost posoudit chuť. Výsledky divácké ankety nikterak nezpochybňují oficiální hodnocení odborných komisařů.
1. Japonsko - 44
2. Švýcarsko - 14
3.-4. Německo - 13
3.-4. Polsko - 13
5. Itálie - 11
6. Česko - 4
7. Dánsko - 1
8. Portugalsko - 0

OFICIÁLNÍ VÝSLEDKY MISTROVSTVÍ SVĚTA CUKRÁŘU SENIORU

1. NĚMECKO - 3075
2. ŠVÝCARSKO - 3074
3. POLSKO - 3020
4. JAPONSKO - 2951
5. DÁNSKO - 2835
6. ITÁLIE - 2790
7. ČESKO - 2208
8. PORTUGALSKO - 2188

Zazněl závěrečný gong a prostor pro pořádání mistrovství světa osiřel. Četa pracovníků začala demontovat cukrářskou skleněnou arénu a prostor pavilonu E brněnského výstaviště bude zase za pár dní sloužit jiným účelům. My můžeme rekapitulovat. Souhrn našich poznatků je rozšířen o bezprostřední dojmy hlavních aktérů mistrovství.

1. místo
Německo - Juliane Wolkeová - 23 roků
Christian Ibrugger - 25 roků - průměr 24 let

OBR1 Patřili k nejmladším účastníkům mistrovství a nacházeli se na samé hranici věkového limitu. Jejich spolupráce byla krátkodobá a před přípravou se neznali. Oba dva prošli krajskými vyřazovacími koly, pak je čekalo síto spolkových soutěží a nakonec souboj nejlepších v závěrečné státní soutěži, ve které se Juliane stala vítězkou. Ale ani toto vítězství ji automaticky nezaručovalo reprezentační dres. Oba dva budoucí partneři museli projít výběrovou selekcí v níž se zkoumala vhodnost stylu práce pro současný mistrovský trend, přihlíželo se k schopnosti partnerské spolupráce a možnosti vzájemné komunikace. Vítězství o jeden bod ani jeden z partnerů ještě ve své kariéře nazažil. Ve chvíli, kdy byl vyhlášen druhý nejlepší světový cukrářský tým, bylo již Juliane a Christianovi jasné, že oni jsou cukrářskými šampiony pro rok 1999.
Ještě dobré dvě hodiny trvalo, než si tuto skutečnost mistři světa pořádně uvědomili.
Jejich dílo bylo skvostem, hovořícím jasnou řečí o záměrech svých tvůrců a myšlence, kterou prostřednictvím svých výtvorů chtěl německý pár cukrářských umělců světu sdělit.
Tvůrčí devizou německých mistrů byla preciznost provedení, absolutní práce v oblasti detailů a vyrovnanost jejich výrobků, které dokonalým zpracováním vytvořily kompaktní celek. A navíc se tomuto týmu dokonale podařilo zpracovat spojnici techniky práce s výrazem myšlenky.
Němečtí mistři nasadili strojové tempo a zároveň i laťku umělecké úrovně, ze které během soutěže neslevili ani o milimetr a postupovali příčku po příčce až na samý Olymp cukrářského šampionátu 99.

2. místo
Švýcarsko - Jean Marc Touya 31 roků
Patrick Locatelli 25 roků - průměr 28 let

OBR2 Se svým druhým místem byli velice spokojeni a stříbrná pozice jim připravila příjemné překvapení. Rozdíl bodu je nikterak netrápil a svoje umístění považují za poctu pro celé Švýcarsko.
Švýcarský soutěžní pár spolu již určitou dobu spolupracuje a bylo to znát. Mohli jsme v jejich podání sledovat souhru dvou hráčů kolektivní hry, kdy si partneři posílají přihrávky naslepo. Pozorovat jejich práci, znamenalo dívat se na koncert nářadí a pomůcek, s kterými zacházeli virtuozním způsobem. Jejich výkon v každé disciplíně lze označit za vzácně vyrovnaný. Nelze říci, že by některý výrobek zaostával v preciznosti provedení. Podobně jako u jejich vítězných kolegů, i zde u reprezentantů pod vlajkou helvetského kříže musíme hovořit o vzácné vyrovnanosti jednotlivých exponátů a výrobků.
Nápaditá myšlenka čokoládového měsíce se závěrečným působivým nasvícením v účelově efektním umístění stojanu s dorty, byla vyjádřením perfektní rukodělnosti a tvůrčí fantazie současně. Být na světovém klání druhým, s odstupem jednoho bodu, může být pro dotyčného smutné. Ale Jean s Patrickem takto situaci vůbec nevnímali a ze stříbrné medaile měli opravdovou radost.
Vyhrát či prohrát ve třídenní soutěži v tolika disciplínách o jeden bod, je stejné jako když v maratónském běhu doběhnou oba soupeři do cíle rozdílem 1 vteřiny. Myslím si, že kdyby se řeklo, že vyhráli oba dva - mám tím na mysli německý a švýcarský tým - , že tento výrok nebude nikterak mylným.

3. místo
Polsko - Janusz Profus - 25 roků
Sebastian Szmyd - 24 roků - průměr 24 let

Janusz Profus je ostřílený soutěžák, což dokumentuje jeho mistrovský titul z Waršavy r. 1996 a 3. místo v mistrovství Evropy v Lyonu 1999.
OBR3Je specialista na práci s karamelem, a proto způsobilo určité překvapení, že tato silná zbraň nebyla v plné míře zařazena do repertoáru polského týmu.
Sebastian Szmyd má při svém nízkém věku za sebou již slušnou řádku úspěchů. Z polského mistrovství r. 1996 odcházel s bronzovou medailí. Stříbrné ocenění ho čekalo v Barceloně r. 1997, kde o rok později na mistrovství světa získal speciální cenu cukrářů juniorů za tvorbu marcipánových figur. Síla jeho cukrářského umu spočívá ve tvorbě bonbonů a práce s čokoládou.
Již bylo řečeno, že polský tým zvolil odlišnou taktiku oproti svým soupeřům, a dle hodnocení komisařů je možné říci že vyšla. Jejich námět starověkého Egypta z čokolády a cukru zapůsobil a vynesl je na bronzový stupeň. Závěrečné světelné show v podobě rozžatých lampiček před faraonem je dokladem toho, že účel světí prostředky a každý dobrý nápad lze zúročit v bodový zisk.

4. místo
Japonsko - Nosuhiro Hidaka - 37 roků
Takashi IImura - 29 roků - průměr 33 let

Nejstarší pár mistrovství, který to měl nesmírně těžké. Jednak v tom, že jejich evropští kolegové ve většině znali poměry na evropské cukrářské scéně, dále v dlouhém cestování a také v absenci některého nářadí a pomůcek. Japonci kteří přiletěli z dálného východu letadlem se museli při transportu své výbavy spoléhat pouze na vlastní síly a nemohli si vzít s sebou vše potřebné.OBR4
Jejich práce s karamelem byla fascinující. Kdyby se vyhodnocovaly, řekněme "surovinové disciplíny", tak v této třídě by byli absolutními králi. Avšak mistrovství světa je souhrn vícero zadání, a k co nejlepšímu umístění je zapotřebí předvést vyrovnaný a bezchybný výkon ve všech soutěžních položkách. To se právě u japonského týmu nepodařilo. Určité problémy se nacházely u chutě. Těžko říci, zda to bylo nevhodnou skladbou ingrediencí či odlišnou chuťovou mentalitou příslušníků země vycházejícího slunce. Co je pozoruhodné, že v Japonsku je práce s karamelem v cukrářské činnosti zastoupena mizivě. Japonský ostrov je ze všech stran omýván Tichým oceánem, a země přestože je na délku dlouhá, vytváří na šířku poměrně úzký rozměr a to má za následek že i ve vnitrozemí je vysoký stupeň vlhkosti. A vysoké procento vlhkosti ve vzduchu je nepřítel pro tvorbu karamelu. O to více je nutno práci s tímto prvkem u exotických soutěžících ocenit. Karamelu vyhovuje co nejkratší doba k temperaci a proto je výhodnější jej zahřívat na plynu. A Japonci si proto vyžádali plynový vařič, místo původního elektrického.
V týmu asijských soutěžících se nacházela dlouhovlasá dívka, která vykonávala překladatelskou činnost. Je pravdou, že v jejích rukou se občas objevil výrobní nástroj. Z našeho kusého pohledu nemůžeme určit do jaké míry se případně podílela na spolupráci, ale zřetelně bylo vidět, že toto křehké stvoření vyvolalo pozdvižení obočí některých komisařů, a je tedy otázkou zda právě i zde se neztrácely nějaké body. Oba dva mistři patří k japonské špičce a o jejich služby je zájem v předních japonských organizacích, kdy např. Hidaka vyráběl svatební dort s karamelovým ohňostrojem při příležitosti ohňostrojového festivalu. O IImurovi služby projevila zájem televize, pro kterou cukrářský mistr připravoval obří dort.
Trochu chybělo aranžmá, kdy Petit Foure leželo pouze na ubruse, a to zraku komisařů pochopitelně neušlo. Kdyby se Japonci přiblížili ostatními disciplínami k práci s karamelem alespoň o kousek, bylo by jejich konečné umístění rozhodně vyšší.

5. místo
Dánsko - Bo Johansem
Rikke Grybergrová

Dánové se ocitli ve svízelnou situaci. Původně měli do Brna přijet úplně jiní soutěžící, ale ti na poslední chvíli svoji účast odřekli, a proto musela zaskočit tato dvojice. Měli na přípravu pouhé tři týdny. Bo a Rikke je párem, který se dobře navzájem zná, a kompenzací krátkého času na přípravu byla skutečnost, že oba dva pracují v kodaňské cukrárně patřící Johansenovi. Ten kromě své práce je prezidentem dánské soutěžní dortové asociace, která pořádá 20 klání za rok. Takovéto soutěže mívají až 110 účastníků. Dánští profesionálové patří ve své zemi k cukrářské špičce. Rikke zvítězila v dortovém mistrovství a Bo v čokoládové soutěži v Dánsku obsadil 2. místo. Jejich výkon byl v počátku poznamenán velkou nervozitou a jakmile se hodinová ručička blížila k časovému limitu, počali se dánové ocítat v časové tísni a bylo to znát na přesnosti jejich práce. Při analýze jejich výrobků bychom vyzdvihli čokoládové bonbony. Zásluhu na ladných tvarech a vyladěné chuti měl Bo. Dortovou disciplínu obstarávala Rikke a její výtvory vytvářely silnou stránku dánského družstva. Pozornost si též zaslouží Petit Foure.OBR5
Podíváme-li se na monument z čokolády či čokoládový podnos, lze snahu po originalitě nazvat "přefouknutou flétnou". Všeho moc škodí a dánská tvorba v této sféře nabyla charakteru abstraktní předimenzovanosti. Napříč tomu, že Dáni byli po druhém soutěžním dnu na čele, bylo patrné, že v závěrečném hodnocení prezentace tento určitý výtvarný nesoulad je pošle z výšky dolů. Již zmiňovaná nervozita a časový stress působily ztrátu koncentrace a následné problémy v podobě disharmonie hygieny a pořádku na pracovní ploše, což se zajisté bodovalo ztrátovými body.

6. místo
ITÁLIE - Ugo Mignone
Volpe Gennaro

Itálie a cukrářství je v symbioze, a proto není žádným tajemstvím, že jsme od tohoto týmu očekávali trochu více. Důvodů proč se neumístili na vyšších stupních je několik. Očekávalo se, že převálcují ostatní ve zmrzlině. Nestalo se tak. Událost pádu stojanu s dorty je známá. Italové to přisuzují několikerému jazykovému překladu propozic, přičemž každá jazyková verze měla odlišnosti. Z toho vzniklo nedorozumění, která v technologické oblasti zapříčinilo poddimenzovanost konstrukce stojanu a následný pád. Body se za to neodečítaly, ale "gracioznost" v další práci tím utrpěla. V Itálii se podle jejich slov klade důraz především na chutě a proto bylo úsilí směrováno spíše tímto směrem. Ale jak se později ukázalo, ani v chuťovém verdiktu nebyli pánové Mignone s Gennarem nejlepší. Dřevěný stůl se v lepších výrobnách či soutěžních halách na Apeninském poloostrově dnes nevidí. Ustálenou zvyklostí se stal mramor. A ten Italům u nás chyběl. K pomocníkům se vyjadřovali kladně, ale přivítali by kdyby bylo možné si brát svoje asistenty, z důvodu jazykové bariéry mající za následek ztrátu času.
OBR6 Italskou cukrařinu charakterizuje především osobitá chuť. Avšak definovat univerzálně, co se pod italským cukrářstvím skrývá, nelze. Itálie je nsmírně rozlehlá země na délku ve směru od severu k jihu. Sahá téměř od Německa až k Africe a vytváří tím spoustu regionů a každý z nich se vyznačuje osobitou tvorbou.
Italský pár po prvém soutěžním dnu, kdy se většinou hodnotily zmrzliny a bonbóny, skončil na druhém místě. Pak následoval střemhlavý pád na místo páté, a po závěrečném hodnocení se italští soutěžící ocitli až na 6. pozici.
Jejich dílo oproti očekávání postrádalo dominantní italskou architekturu kombinovanou lyrikou. A především bylo strohé. V prezentaci se to projevilo naplno, a tak na lepší umístění jak na 6. místo to nemohlo stačit.

7. místo
Česká republika - Miloslava Uherková
Jiřina Kočí

Přišly, viděly (nezvítězily) a poučily se. Takto je možné v případě vystoupení české reprezantace parafrázovat latinské veni, vidi, vici.
Tečka za touto větou by stačila a tím by bylo vyjádřeno všechno podstatné. To je jedna varianta. Druhou možností je o naší reprezentaci napsat román, a bylo by o čem psát. Ale vážně. Držme se strohých faktů. Všechny týmy včetně Portugalců, mají v porovnání s našimi ženami nesrovnatelné zkušenosti. Je téměř paradoxem, že shodně jak paní Kočí tak i Uherková, byly na své prvé soutěži teprve pře půl rokem, a bylo jí nominační mistrovství České republiky seniorů v Praze. Jejich druhou soutěží bylo již mistrovství světa v Brně. Dánové, kteří doma prošli vším možným a jsou opráskáni zahraničními zkušenostmi, měli na společnou přípravu o týden déle, a jak s nimi nervozita lomcovala.
Je fakt, že mezi světovou špičkou a našimi je rozdíl. Příčina má opět několik podob. Režie přípravy měla být podřízena světovému trendu. Nemohla ovšem být, protože v blízkosti našich soutěžících o světovém trendu nikdo nic nevěděl. Náš vstup na světové cukrářské kolbiště byl skokem do tmy. Vše je v tomto případě o penězích a čase. Dalším poznatkem byla skutečnost, že spousta práce na mistrovství šla přes karamel. O karamelové tvorbě u nás mohou vyprávět tak akorát babičky, a to ještě dřívějšího data narození, až na pár vzácných výjimek. Jedním z dalších důvodů, které můžeme uvádět, je to, že do doby přípravy děvčata o sobě prakticky nevěděla, alespoň ve smyslu co která umí a neumí. Nalezení společné řeči se nalézalo až za pochodu. Nehledě k tomu, že dva původně nominovaní účastníci vypadli, a Jiřina Kočí naskakovala pár dní před soutěží, do rozjetého rychlíku přípravy.OBR7
A je též nepochybné, že babylónský výklad pravidel způsoboval našemu týmu větší potíže než ostatním neboť ti pod dojmem mnohých zahraničních zkušeností věděli, že se nic nejí tak horké jak se uvaří. Ale naše reprezentantky tuto neznalost spolkly v pěkně přetemperované hodnotě.
Jak šly dny a vytvářely se jednotlivé výrobky v našem týmu.
I. den se začínalo se zmrzlinou a čokoládovýma bonbónama a zčásti se vytvořila část podzimu ze stejného materiálu. Rozpracoval se taktéž námět zimy v podání Zimní královny z těsta a zmrzliny.
II. den měl počátek v jarní zahradě, tvořenou Petit Foure. Jaro se zosobňovalo prostřednictvím dívky s jabloňovým květem ve vlasech. Navíc se začal tvořit čokoládový strom coby symbol podzimu.
III. den se dotvořily dorty.
Milka měla na starosti monumenty a z části čokoládové bonbony. Jiřka modeláž a Petit Foure včetně taženého a litého karamelu.
České reprezentantky si odnáší i další poznatek. K vyšším místům hodnocení takovéto soutěže, nevede nikdy rozměrově nízký způsob provedení. Je to asi jako kdyby na soutěži Miss, mezi skoro stoosmdesáti centimetrovýma "čárama", chtěla uspět nějaká, byť pěkná, ale jenom jedenapůl metrová snaživka. Někteří diváci přijali sedmé místo našich reprezentantek s otazníkem. Já osobně k jejich umístění přidávám vykřičník !

8. místo
Portugalsko - Tiago Faustino
Paulo Santos

Cukráři z Pyrenejského poloostrova předvedli maximum z možného. Jejich práce se řadí do oblasti národní ukázky. A tady právě spočívala podstata věci. Protože horní hranice národní tvorby a spodní mez světového pojetí v podání Tiaga a Paula, měla mezi sebou vakuum, které bude muset portugalská cukrařina zacelit, bude-li chtít v budoucnu na světových cukrářských stadionech střílet sladké góly. A to navíc velmi rychle, protože už příští rok se mistrovství světa, v tomto případě juniorů, koná právě v Lisabonu. Portugalci skončili na samém chvostě hodnocení. K tomu jim dopomohly atypické chutě, přetažené barvy a nevydařený dort, který v době hodnocení dokonce neudržel původní tvar.OBR8
Pánové Faustino a Santos nebyli na zahraniční scéně zas až takovými nováčky. V Madridu roku 91 reprezentovali svou zemi s cukrovým monumentem, s tímž dílem se představili v Paříži r. 96 a obsadili 1. místo.
Mistrovství světa pro ně bylo ovšem premiérové a jak sdělili, mnohé věci by dnes dělali jinak. Ale v každém případě této nejvzdálenější zemi evropské pevniny patří též uznání za srdnatý boj i některé vydařené práce.
Cukrářské nářadí bylo odloženo, do hodnotící tabulky byl zapsán poslední bod. Vítězové jsou dekorováni, níže umístění přemýšlí, co bylo možné udělat lépe, kde se stala chyba. Těch bychom v průběhu šampionátu samozřejmě našli více. Již byly několikrát zmíněny problémy s formováním propozic, určité potíže provázely mrazicí zařízení, soutěžící nebyli vždy patřičně nasměrováni a museli se někdy na vlastní pěst prodírat informační houštinou. Nebo moderátorská dvojice při rozlučkovém ceremoniálu nedokázala udržet standard nasazený po celou dobu soutěžícími. Já osobně jsem očekával senátorskou předsedkyni Libuši Benešovou, když nad celou akcí převzala záštitu. Nedočkal jsem se. Ale to vše dohromady jsou nezbytné průvodní jevy, které při každé akci vždy jdou pospolu. Patří k malé skvrnce až té poslední stránky uzavírající se světové cukrářské románové četby.
Podstatné je to, že cukrářský šampionát konaný poprvé v historii českého státu se konal, a vyjádřeno ústy soutěžících, odborníků i diváků měl výborný průběh a může se hrdě postavit na úroveň již dřívějších úspěšných mistrovství.
Někdy se ozval hlas, sice ojediněle, ale občas bylo slyšet,- že k čemu je takováto soutěž, kde se předvádí výrobky, které s běžnou cukrařinou nemají nic společného, a že by se mělo soutěžit v kategorii standardního prodejního artiklu -.
Já těmto názorům rozumím. Ale nebudete tomu snad ani věřit, že právě takový druh zboží se např. v Japonsku běžně prodává, s výjimkou karamelových produktů. Vím, je to daleko a jiná země se vyznačuje i jiným mravem. Ale s podobným cukrářským zbožím se též setkáme i v evropských cukrárnách. Problém je v tom, že takový miniexponát k běžné konzumaci něco stojí. A při kupní síle ve vyspělých zemích a ceně potravin si cukrárny mohou takovéto výrobky dovolit zhotovovat. V Brně jsme se dostali na domácí půdě do přímé konfrontace, kde naše cukrařina je, ale jak zároveň na tu světovou máme ještě hluboko do kapsy. Pořádat mistrovství světa s tím, aby se soutěžní náměty podřizovaly průměrnému nákupnímu standardu je stejné, jako bychom požadovali aby hráči na mistrovství světa v ledním hokeji hráli v džínách a ve svetru na branky bez brankáře, kdy jsou tyčky postavené z flašek od piva, protože takhle to hrají kluci na rybníku.
Účel tohoto mistrovství, stejně jako každého předchozího a budoucího, spočívá v tom, že ukazuje jaká je v našem oboru a umu jeho reprezentantů ukrytá tvůrčí invence celé této gastronomické disciplíny, která má oproti jiným potravinám výsadní právo nazývat se uměním. A to jak známo nezná hranic.
Autor tohoto článku děkuje Jiřině Kočí, Stanislavě Lesákové, Věře Štěpánské, Josefu Švancerovi a Miloslavě Uherkové za sdělení poznatků ze zákulisí soutěže.
Speciální dík vyslovuje Sharon Alexandrové z Velké Británie za výpomoc ve svém mateřském jazyce, Renatě Gábové za tlumočnickou činnost v angličtině a italštině. Poděkování patří i Radimu Řezáčovi, bez jehož asistence by tiskové středisko nemohlo působit v tomto rozsahu.