fiogf49gjkf0d
SINGAPUR - vítěz 11. ročníku CULINERY WORLD CUP 2010 LUXEMBOURG
Slavnostní fanfáry 11. ročníku CULINERY WORLD CUPU zatroubily sonet vítězství pro národní tým Singapuru. Nejlepší asijské kulinární uskupení všech dob, slavilo v tomto roce již druhý velký triumf, kdy po domácím úspěchu, ve vlastní pořadatelské režii, vystupuje i na další, a to na největším gastronomickém turnaji tohoto roku, opět na vrchol soutěžního děje.
Zlato ve studené a stejný kov v teplé kuchyni, s celkovým součtem 566.238 bodů rozhodlo o tom, že singapurská vlajka vlála na nejvyšší žerdi závěrečného slavnostního ceremoniálu.
O co menší stát, o to větší úspěchy, by mohl být shrnutý závěr komentáře ceremoniálního děje. Ale bylo tomu skutečně tak? Byli Singapurci opravdu nejlepšími kuchaři? Odpověď je jednoznačná, že ano, ovšem coby kolektiv, nikoli jako jednotlivci – až na jednu výjimku -.
Avšak obyvatelé malého „poloostrovního nic“ na ocáskovém výběžku objemné Malajsie, měli v rukávu jedno velké eso korespondující s asijskou mentalitou, jejíž dominantou je pověstný smysl pro ornamentální detail, zjednodušeně řečeno, hračičkářství. A ten dokázali reprezentanti státu, který je svou podstatou vlastně městem, prodat v míře více než vrchovaté.
Podívejme se na bodové skóre v jednotlivých kategoriích v porovnání s nejbližšími soupeři, kterými byli Švédové či Američani.
V Áčkové disciplíně skončili Singapurci až třetí se ziskem 93.256 body, kdy je předstihli i celkově třetí reprezentanti USA, kteří tvořili za 93.440 bodů a malým vítězem této skupiny byli Švédi s 94.822 body. Tedy pro Singapur sice sláva, ale bez vítězného chorálu. Zatím.
V Béčkové skupině se již rovníkoví Asiaté vylepšují, nikoli však vítězně a tuto kategorii zvládají v podobě 2. místa. Zde již sice bodují v cifře 93.632, ale oceloví Seveřané třímají palmu vítězství studené masné kuchyně díky počtu 94.700 bodů.
A pak přichází kategorie C a singapurské cukrářské dělostřelectvo rozstřílí kartáčovou palbou veškerou koaliční švédsko-americkou hradbu velkým bodovým rozdílem téměř jedním a půl bodem na Švédy a s propastným více než čtyřbovým rozdílem na Američany.
A právě zde byl zásadní průlom do sveřepého šiku největších soupeřů. Znovu se tak ukázala klíčová role cukráře, samotného vojáka v poli, který se tak může z blátošlapa změnit na významový post krále na šachovnici.
Již kdysi jsem psal o postavení cukráře v kuchařském týmu jako o Trojském koni, který může rozhodnout bitvu v tom či onom směru.
A tuto kdysi dávnou a rozhodující zbraň Achájců ve válce proti Trojanům využili Singapurci na 11. ročníku Kulinářského světového poháru v Luxemburku dokonale, když stáhli již se rýsují odskok Švédů na 1.204 bodu. I když zlatá medaile pro Singapurce již byla doma, rozdíl v pohledu na celkový stav zde stále byl a válka o absolutní vítěze spěla do rozhodující boje, kterým měla být bitva na poli teplé kuchyně.
Singapurci jsou svým vzrůstem drobní lidé. Tento velikostní handicap však úspěšně nahrazují svojí příslovečnou asijskou pílí, a to v pravdě mravenčí.
A to v plné míře předvedli i v rozhodujícím střetu v teplé kuchyni.
Sledovat jejich práci lze skutečně přirovnat k dobře organizovanému mraveništi, kde každý pohyb měl své poslání, úkony pracovního náčiní se vyznačovaly pohyby jistoty a kulinářští vyslanci své země hráli velkou hru světové teplé kuchyně prakticky naslepo.
Singapur dlouhodobě sedí na gastronomickém trůnu nejrozsáhlejšího světadílu světa, Asie. Pokud mě paměť neklame, tak nejmenší stát největšího světadílu nebyl od svých zeměpisných soukmenovců na žádné velké soutěži poražen a v letošním ročníku světových pohárů tomu nebylo ani jinak v souboji s evropsko-americkými týmy. Výsledky tak malé základny kulinářského umění jsou však obdivuhodné a když se podíváme na výsledky posledních let, tak nezbývá než smeknout. Na posledním Luxemburku před čtyřmi roky se pilní Asiaté umístili na 3. místě, na olympiádě obsadili celkovou čtvrtou příčku a v Basileji stanuli na stupni nejvyšším. Letošní rok zahájili v absolutoriu dvou prvenství na světových pohárech, a to doma na jaře a letos v Luxemburku.
Jak vyplynulo z pozdějšího hovoru, Singapurci tentokrát z části opustili taktiku strategického přizpůsobení se evropskému způsobu přípravy jídel a ponechali si, dle jejich slov, chuťovou dominantu asijského apetitu. Bodový rozdíl v rozhodující teplé bitvě téměř dvou bodů na druhé Švédy, byl rozhodujícím výstřelem z děla singapurské Aurory na Zimní palác dosavadní evropsko-americkou dominantu, kterou tímto taktickým zásahem prostřelili v celkovém vítězství v rozdílu 0.996 bodu, který rozhodl o nejúspěšnějším národním týmu CULINATRY WORD CUP LUXEMBOURG 2010.
- pokračování -
