Koláče

Pečení koláčů má prastarý původ. Už u starých Řeků, Římanů a Egypťanů se často pekly slavnostní koláče. Za Homéra mléčný a medový koláč byl vyznamenáním pro hrdinu. Při svatbách hrály důležitou roli koláče sezamové a při bohatém jídle byly oblíbené koláče slané, zvané „epipesta“. Ve starém Římě se už dokonce vyprofilovala samostatná koláčnická profese. Staří Egypťané vyráběli z květin lotus chutné koláče, dále pak koláče „Muffab“, do kterých se přidávala přísada z ořechů, medu, sezamového oleje a jiných aromatických látek.  V této době taktéž egyptští koláčníci vyráběli koláč „lebaba“, který byl zhotovován ze suchého chleba, jenž se roztrouhal a přimísilo se máslo, med a růžová voda.

V českých zemích ve XIV. století byli mezi pekaři již taktéž specialisté na koláče, kteří se nazývali „koláčníci“ a výroba tohoto  druhu pečiva  byla jejich výhradní obživou.
Číňané, pokud byl přítomen host předkládali koláče z hrachového výtažku, nebo máslové pečivo s vepřovým masem. Jejich specialitou byly koláče tvořené z rozemleté stromové kůry a plněné cukrem, který se použil taktéž jako posyp.
Angličané byli známí výrobou různých druhů koláčů i jiného pečiva a 12. leden býval oslavou malých a velkých, a v tento den se vyráběl tzv. královský koláč, který byl viděn ve všech výkladních skříních. Vyznačoval se bohatým zdobením a dosahoval hmotnosti kolem pěti kilogramů. Pro královskou tabuli byl zhotoven koláč vážící 50 kg a byl vysoký jedenapůl metru.
Ve Francii za Ludvíka svatého byli pekaři osvobozeni od noční služby aby nebyli ve svém zaměstnání rušeni.
Za to však museli vyrábět koláče dvorní, papežské, jež byly připravovány s mlékem.

Ve Francii byl oblíben koláč „tort“, u nás mylně nazývaná dort. V XVI. století nesmělo na bohatém stole chybět tortů a mnohdy jich bylo až 16 druhů.
V XV. a XI. století se zabývali pečením koláčů i velcí státníci a za vlády Jindřicha IV. vynalezl guvernér Paříže „Tort mošusový“ a známý kardinál i státník Richelieu měl svůj zvláštní návod ke zhotovování „savojských koláčků“ z bramborové moučky. Richelieu přenechal návod pařížským koláčníkům zdarma a byl za to nazýván dobrodincem.
Koláč hrál významnou roli v každé době a v každém národě a jeho popularita se táhne od antických dob až po dnešek.

My vám předkládáme recepturu na některé domácí koláče.

KOLÁČE SVATEBNÍ - počet: cca 120 ks

Suroviny: 500 g polohrubé mouky, 80 g droždí, 0.25 l mléka, 4 kostky cukru, 1 celé vejce + 1 žloutek, 1 kostka 100% tuku, trochu soli, 3 kostky tvarohu na  náplň.
Postup: Na vále prosijeme mouku, nadrobíme do ní droždí, zalijeme mlékem s cukrem, přidáme vajíčko a vypracujeme těsto. Do těsta nastrouháme 100 % tuk a těsto zpracujeme. Z těsta vyválíme plát, nakrájíme čtverečky, které plníme tvarohem. Utvořené koláče klademe na pech zadělanou částí nahoru. Koláče nepotíráme a hned pečeme. Hotové - upečené koláče máčíme v tuku s rumem (máslo - hera) a hned obalujeme.

HRABĚNČIN KOLÁČ

Suroviny:  450 g polohrubé mouky, 150 g práškového cukru, 200 g másla, 4 žloutky, 0,75 prášku do pečiva, vanilinový cukr, skořice.

Postup: Vše zpracujeme v těsto, jehož jednu čtvrtinu vložíme do ledničky na dobu aby nabylo hutnosti při které jej můžeme strouhat. Zbytek těsta rozválíme a vložíme na vymaštěný plech, posypeme jablky, vanilínovým cukrem a skořicí.
Ušleháme tuhý sníh, do kterého přidáme 150 g cukru, který nalijeme na jablka a pak nastrouháme zbylé těsto z ledničky na větším struhadle a dáme péct.

MORAVSKÝ SVATEBNÍ KOLÁČ

Suroviny: 500g hrubé mouky, 500 g polohrubé mouky, 200 g cukru, 100 g droždí, 200 g oleje, 6 žloutků, sůl, citronová kůra, mléko, 500 g másla, 200 g hladké mouky.

Postup: Z másla a hladké mouky vypracujeme hmotu, ze které utvoříme menší čtverec asi 20x 20 cm. Ten zabalíme do těsta připraveného z dalších surovin, dvakrát převálíme a třikrát přeložíme jako u listového těsta. Necháme pod utěrkou vykynout. Pak těsto vyválíme na plát, nakrájíme čtverečky, plníme tvarohovou, makovou a ořechovou náplní, zabalíme, ještě chvíli necháme vykynout, pak potřeme vyšlehanými vejci, doprostřed do vytvořeného důlku dáme drobenku a pečeme.