Olympiáda 2012

Celosvětový vrchol gastronomického snažení se začíná vynořovat zpoza obzoru čtyřroční peroidy, kterou od sebe dělí jednotlivé roky, tak jak je tomu u olympijských sportovních her.
Kuchařský a cukrářský Olymp má svoji pevnou polohu v německém Erfurtu, kdy tak nenapodobuje rotující sportovní akci, jež se každým kvartálovým sledem přemisťuje z města do města a to mnohdy na různých kontinentech.

Je to z toho důvodu, že gastronomie, ač každodenní životní potřeba každého obyvatele planety, si ještě nevydobyla takovou publicitu jako je tomu u sportu, a má i proto  takové úměrné finanční zázemí.
Proto erfurtské olympijské soutěžení gastronomů z celého světa, které má již ustálenou podobu kamenného kulinárního kolbiště, kde plus – mínus, je vše na jednom místě a nevyžaduje pokaždé nové a výrazné proměnné úpravy, kdy je tak proto i lacinější. A navíc dodejme, že pouze Německo je ochotno, a navíc i má na to, aby do takového podniku vkládalo tak velkou sumu, která mu po právu vytváří tuto pořadatelskou prioritu.
Při rozhovoru s předními organizátory z celého světa, kdy padla otázka na případnou rotaci místa působení, by mnozí z nich byli pro územní různorodost, ale dobře si všichni uvědomují, že peníze jsou - až -  na prvním místě.
Byť nemáme ještě kalendářní léto, ale již měsíc, který má ve své náplni přestřihnutí pásky letního období, a odtud už následuje rychlý sešup do podzimu, kdy právě tahle roční doba, konkrétně měsíc říjen, bude hostitelským časem vrcholu gastronomického světa.

Pojďme se proto podívat na fotografickou ilustraci některých vrcholových exhibic cukrářského umění a pomalu se připravovat na gastronomickou olympiádu 2012.
Připomeňme, že cukráři mají v základní podobě dvojí zastoupení. Jednak se představují v sólo disciplíně, kdy reprezentují sami sebe. A pak jsou součástí kuchařských týmů, kdy vytváří cukrářské doplňky výstavní tabule, které dominuje monument. A právě ve sféře vizuální působnosti soutěžní tabule má značný podíl na tzv. prvním, ale i zároveň celkovém dojmu, a nejednou v historii velkých soutěží sehrál výkon cukráře rozhodující roli ať v kladném či záporném ohodnocení. Cukrářská práce svojí podstatou umožňuje ve vizuální oblasti větší umělecká kouzla nežli kuchařská tvorba a proto je jí ve špičkových týmech věnována zvýšená pozornost pro schopnost vytvoření pozitivní image soutěžního díla.
Proto každý špičkový kulinářský tým, pokud se v soutěžním zadání nalézá cukrářská vazba, dbá o to, aby tento velmi významný prvek nesehrával pouze doplňkovou roli, ale byl aktivním činitelem určujícím pozitivní dojem celkové tvorby včetně vkusného a účelového aranžmá výstavní tabule.
Oceněním závažnosti a přínosu cukrářského díla došlo, a to teprve nedávno, k rozhodnutí účasti minimálně dvou cukrářů v soutěžním  kolektivu, a to pro náročnost této profese a jejího podstatnému přínosu vizuálnímu zpodobnění.
Úskalím přítomnosti cukrářské dekorace na kuchařské soutěži bývá ta skutečnost, že cukrář sám o sobě je výtvarným sólistou. Jeho brilantní výkon může „přeřvat“ celkový vzhled tabule a zbytečně potlačit do pozadí kvalitní práci kuchařských kolegů. Zde záleží na cukrářském tvůrci, aby své umělecké ego podřídil zájmu kolektivní tvorby, - či k tomu byl donucen - tak aby ve spojení s kuchařskými výtvory nepůsobil vliv jeho práce rušivě. Zde je to již otázka týkající se vrozeného citu pro sladění detailů ve prospěch celku snoubícího se s aranžérským vkusem buď u cukráře samého,  kapitána či aranžéra týmu.
Vliv cukrářského exponátu při kuchařských soutěžích vždy hrál velmi významnou roli, a ten kdo si byl jeho významného vlivu vědom a tento poznatek uměl převést do praxe, zpravidla jej zúročoval dobrým výsledkem