Povídání o cukru

Cukr, surovina, která je pro cukráře nepostradatelná. Pojmenování „cukr“ je původu asijského a pochází ze slova „Scharkura“ tj. sladká šťáva. Cukr byl znám Číňanům již 200let před Kristem, tehdy se vyráběl z rákosu. Později se cukr objevil v Indii, Arábii, Persii a roku 656 n.l. také u Egypťanů. Tehdejší cukr neměl naprosto žádnou podobu dnešního cukru, byla to pouze medovina, která se bez pomoci včel, vyráběla z rákosu. Teprve v pozdější době se začal vyrábět cukr třtinový. Až do roku 1740 byl vyráběn z cukrové třtiny jen cukr surový. S výrobou čištěného (rafinovaného) cukru se začalo až r.1741. Počátek výroby cukru z řepy vznikl v 18. století. V roce 1747 vynalezl v Berlíně německý chemik, And. Sig. Marggraf obsah cukru v řepě a zužitkování řepy k výrobě cukru. Toto byl prvý začátek výroby řepného cukru. Řepa cukrová čili cukrovka pochází původně z Asie od Středozemního a Černého moře, ovšem ne v takové kvalitě, jako se pěstuje v dnešní době. Vznik cukrovarnictví u nás počal kolem roku 1820. V nejširších vrstvách lidstva je cukr znám a používán jako sladidlo. Obsahuje ale také vysoké procento uhlohydrátů, dodává tělu energii.