Med a jeho význam

Med je složen z velké části (70%) z jednoduchých cukrů (cukru hroznového a ovocného). Ty bez jakékoliv předchozí proměny přecházejí ze žaludku do střeva na povrch sliznice, ze které se vtřebávají přímo do krve. Krevním oběhem se pak dostávají do všech tkání těla, zvláště do svalů a jater, kde se při nadbytku ukládají jako glykogen.

Při velké spotřebě (těžké svalové práci) se zase glykogen z jater a svalové tkáně opět uvolňují jako cukr hroznový. Tedy nedostatek glykogenu se projevuje únavou a tu lze velmi rychle odstranit použitím glycidové stravy, z které je nejjednodušší, nejvydatnější a přímo stravitelný pouze med. Těžce pracující člověk nebo sportovec se velmi rychle osvěží lžící medu. Na tomto místě je nutno poznamenat, že sportovci v mnohých zemích používají medu s velkým úspěchem k doplnění energie po vyčerpávajícících cvičeních. K intravenozní výživě operovaných a zesláblých osob používají mnozí lékaři zvláště zpracovaný 20 - 40 % sterilizovaný roztok medu s velmi uspokojivými výsledky.

Protože med je produktem hotovým k použití bez umělého zpracování a je složen převážně ze dvou cukrů nejpřijatelnějších pro organismus, je velmi vhodný pro potřeby kojenců a měl by být doporučován k hojnějšímu užívání v kojeneckých dietách, zvláště pro jeho chutnost, stravitelnost a biologickou hodnotu. U dětí byl zjištěn jeho příznivý vliv na pokožku, vyšší tvorbu červených krvinek a celkový vzhled.

Je známo, že jaterní buňka bohatá glykogenem je odolnější proti toxickým, zánětlivým i jiným příčinám.

Dostatečný obsah jaterního glykogenu umožňuje krýt energetickou potřebu ostatních tkání glukozou a brzdí odbourávání bílkovin. Pro tyto okolnosti se používají jednoduché cukry v terapii u jaterních nemocí. Jedná se o cukr hroznový a v poslední době přichází do popředí cukr ovocný.

Ten je ve volném stavu jen v medu a ovoci. Je prokázáno, že po ovocném cukru ztrácejí diabetici méně cukru než po cukru hroznovém. Prokázalo se, že glykémie stoupá již po malých dávkách glukózy, ne však fruktózy (akátový med). Poněvadž fruktóza zvyšuje mnohem méně glykémii než glukóza, je z tohoto důvodu diabetiky mnohem lépe využívána. Z uvedeného plyne, že nepochybně galaktóza a fruktóza mají v těle zužitkovány i bez předchozí přeměny na glukózu. Většina nemocných snáší léčbu ovocným cukrem velmi dobře, a proto je v poslední době častěji užívána i u nemocí jater pro dobrou snášenlivost a lepší terapeutický efekt.

Příznivý účinek u nemocných s aktivní chronickou hepatitidou a u cirhóz je významný.

A tu opět musíme myslet na med, hlavně akátový, který obsahuje mnohem víc fruktózy než glukózy (poměr 170 : 100).