Nejen do žen a melounů, ale i do vajec se nevidí

Jsou vejce velká i  malá – setkáváme se s vejci  bílými, hnědými či něco mezi tím.
Hmotnost vajec a tím i jejich velikost ovlivňuje rasa slepic, věk, způsob chovu a krmení. Čím je slepice starší, tím jsou vejce větší. Vaječné skořápky jsou někdy bílé a jindy zase hnědé. Tato barva nemá  s chovem či krmením nic společného.
Rozhodující je rasa slepice a barva kožních laloků pod jejíma „ušima“ . Pokud jsou červené, jsou vejce hnědá. Pokud mají bílou barvu, jsou pak vejce taktéž bílá. U některách slepic mají laloky barvu proměnlivou, což se pak i odráží na barvě vajec.
V obchodech můžeme dostat i vejce svým původem již starší a ke zjištění jejich čerstvosti nám poslouží tzv. plovací test. Vejce vložíme do chladné vody. Čerstvé vejce zůstane ležet na dně. U starších vajec se vytvoří ve skořápce vzduchová komora, která vejce ponořené ve vodě nadnáší a to tím způsobem, že vejce se staví na špičku. Tedy, čím se vejce nachází v kolmější poloze, tím je starší.
Úplně zkažené vejce dokonce plave na hladině, kdy žloutek a bílek se vstřebávají dohromady a komora na zaoblenějším konci vejce se stává větší.

Další způsob  testování spočívá  v zatřepání vejcem. Zatřeseme jím lehce na obě strany. U čerstvého vejce není slyšet žádný zvuk, popřípadě není cítit v ruce žádná vibrace uvnitř skořápky. U starých vajec je tomu naopak.

Velikonoce způsobují radost svou přípravou barvení vajec nebo zdobením, avšak problém způsobuje možnost jejich zavěšení. 
K tomu napomůže tento jednoduchý způsob, k němuž potřebujeme: vyfouklé vejce, zápalky a tenkou nit.
Zápalku přepůlíme a nit připevníme na jednu její polovinu do středu. Zápalku vstrčíme otvorem do vejcete. Nyní nit zatáhneme na pevno a dbáme, aby se uvnitř nacházející zápalka postavila napříč. Velikonoční vejce pak můžeme bez problému pověsit.