Světový zmrzlinářský pohár / - 1.

Doba současných veder je vodou na mlýn cukrářských výrobců. My se ale v této chvíli vrátíme do nejmrazivějšího měsíce roku, kdy se v hlavním městě zmrzliny Rimini na veletrhu Sigep konal svátek letní chladivé pochutiny, který měl svou gradaci  v akci Světového zmrzlinářského poháru za účasti světových zmrzlinářských velmocí. Vraťme se ve vzpomínce do doby, která by na první pohled nemohla přát mraženým lahůdkám, ale v prostředí sugestivní Itálie pravá italská zmrzlina bořila všechny mýty o sezónní pochutině, která dojde přízně zákaznické chuti pouze v době, kdy slunce stojí nad našimi hlavami.

Světový zmrzlinářský pohár konaný jako hlavní soutěžní pořad 29. ročníku SIGEP v Rimini, pořádaný ve svém 3 ročníku, měl účast ve světovém nonetu špičkových týmů Argentiny, Brazílie, Francie, Iránu,  Maroka, Španělska, Švýcarska, USA a Itálie. Název mezinárodní cukrářského utkání je ve své obsažnosti trochu zavádějící, když jeho název obsahuje  pouze  jednu složku cukrářské profese. Pokud bychom chtěli vystihnout všechna odvětví oboru označující se souhrnným slovem cukrařina, který se na soutěžním riminském vrcholu prezentoval, museli bychom uvést vyřezávání ledových monumentů, výroba zmrzliny, dortová cukrařina, karamelová tvorba a tuková dekorace. Všechny tyto profesní třídy v celkové skupině cukrářského oboru bylo nutno sladit do jednoho výtvarného celku, který prezentoval soutěžní dílo všech týmů, které v jednom a půl dni od 10 do 17 hodin vytvářely mnohočetný monolit ucházející se v závěrečném hodnocení o přední světovou poctu.
Bylo-li vyřčeno slovo - přední -, je tento výraz zcela na místě  významu určení riminské soutěže, protože Světový zmrzlinářský pohár svou konkrétní náplní náleží k nějvětší soutěži tohoto zaměření světa.

  

  
Zadání spočívalo ve tvorbě monumentu z ledu, který přicházel ve sledu prací jako první na řadu. Tvůrci měli kromě obligátních kójí k dispozici i velkorozměrný mrazicí box, ve kterém ledový blok spočinul až do téměř závěrečné chvíle slavnostního vyhlášení druhého dne.
Zde byl, případně mohl být, kámen úrazu celé soutěže, jehož tvrdost spočívala v přesném odhadu vyjmutí tohoto ledovce v optimální chvíli tak, aby do doby než jeho ledová struktura se počne měnit ve vodní uskupení, mohli členové týmu na jeho podkladě dotvořit celý komplex výstavní tvorby. Tedy jednalo se nejenom o tom být dobrým výtvarníkem, ale i zároveň manažérem času a správně odhadnout dobu než dojde k soutěžní katastrofě v případné podobě zhroucení se celé soutěžní jednoapůl denní soutěžní mravenčí práce.
Základna celého budoucího komplexu spočívala z ledu na níž se posléze  umisťoval zmrzlinový dort, zmrzlinový kornout pohár, karamelová skulptura a ozdoba.

Člen týmu musel s každým druhem zadání projít před celou porotou a předvést vzhled výrobku. Poté rozkrájel soutěžní předmět na počet dílů rovnající se počtu komisařů a předložil jej k degustaci. Souhra týmu, pokud zprůměruji vyjádření jednotlivých družstev, trvala 3 měsíce společné práce.

 
Mávající muž se jmenuje Sergio Dondoli a je viceprezident Italského cukrářského svazu, jenž tímto gestem zdraví uživatele našeho cukrářského portálu, když jsem mu řekl za jakým účelem jsem urazil vzdálenost více než 1 000 km. Sergio měl  měl navíc moderátorskou povinnost při Světovém zmrzlinářském poháru.
Pravý snímek jakoby demostroval velikost geografického uspořádání světa. Muž vlevo je americký vedoucí týmu a v této chvíli i porotce a vedle něho sedí nám v Česku dobře známý Švýcar Elisio Tonti, v Rimini vedoucí švýcarské výpravy.

 
Předběžně zhotovená zmrzlina, která druhý soutěžní den vytvářela součást soutěžního výrobku