Reklama |
Pečivo umíme dělat pro celou střední Evropu
V roce 1948 Marko Pařík z Československa emigroval, po návratu v roce 1990 tu privatizoval první pekárnu - a dnes je šéfem největší firmy v oboru s ambicí stát se lídrem trhu v celé střední Evropě.
"Rozšíření Evropské unie je pro nás obrovskou šancí. Jsme aktivní na Slovensku, v Maďarsku i v Polsku. V konkurenci unie chceme obstát jako firma, která v regionu střední Evropy bude na špičce," říká Pařík, spolumajitel a ředitel společnosti Delta Pekárny . Pekaři o sobě dali rázně vědět už loni na podzim, kdy prosadili razantní zdražení zboží. Naplníte i tehdejší proklamaci, že druhá vlna zdražení proběhne letos na jaře? Pokud ceny obilí stále neporostou, tak se zdražení pečiva chceme vyhnout. Naším cílem je racionalizovat výrobu, ne zvedat ceny. Proč jste tedy zdražovali loni? Mnoho let se ceny nehýbaly, a přitom jsme v poslední době na jednom rohlíku prodělávali možná 15 haléřů. Už to dál nešlo, celý obor byl ztrátový. Analytici ovšem míní, že si pekaři prosadili vyšší ceny díky dominanci velkých firem v tomto oboru. Vaše firma s další společností Odkolek ovládá přes pětinu trhu, to už musel obchod respektovat. Důvodem byl skutečně růst cen vstupů, hlavně obilí, ale i energie. Na cenách jsme se s dalšími firmami z oboru nedomlouvali. S Odkolkem ale spolupracujete - třeba firma Unimills vznikla spojením jeho i vašich mlýnů , založili jste společnou nákupní firmu Emka nebo naopak prodejní Eureca Shops. Nechystáte už s Odkolkem fúzi? Když bude nabídka, lze o ní diskutovat. Ale teď se nic neděje. Mimochodem - proti vzniku Unimillsu a dalších společných firem antimonopolní úřad nic nenamítal. Vy máte zázemí v Lucembursku, Odkolek zase vlastní přes společnost Ramill lucemburská firma BIL. Není společná budoucnost nasnadě? Potěšilo mě, když Odkolek získala lucemburská firma. Ale není nutné se za každou cenu spojovat. Každý můžeme oslovovat jiné zákazníky. Odkolek tradičními výrobky, my zaváděním zboží z Francie či dalších zemí jižní Evropy. Proč jste se rozhodli expandovat z Česka dál do zahraničí? Je to zároveň šance i nutnost. Musíme racionalizovat výrobu. Když stavíme novou výrobní linku, už ji projektujeme s ohledem na záměry v zahraničí. Uvažujeme už s trhem pro 70 miliónů lidí, ne jen pro deset miliónů. A pořízení linky s vyšší kapacitou není o moc dražší, než stavět ji jen pro Česko. Omezí se vaše expanze na nové členské země unie, nebo jste schopni uspět i na trzích patnáctky? Na rozšíření unie se připravujeme už dlouho. Odstranění obchodních bariér nám může pomoci i na trzích patnáctky. Proto jsme s ohledem na západní trh budovali i pekárny kolem hranic - třeba v Plzni, ve Znojmě nebo v Bratislavě. Pro úspěch potravinářských firem je klíčové, jak se domluví na odbytu a cenách s obchodními řetězci. Nevadí vám, že v Česku nebo Polsku je řetězců tolik, až jejich konkurenční boj tlačí ceny dolů? Počet sítí není tak důležitý. Sice tlačí ceny na pultech dolů, ale na druhou stranu si můžeme mezi obchodními partnery vybírat. Chovají se řetězce v Česku stejně jako v zemích patnáctky? Tady je to možná trochu divočejší. Občas mi chybí profesionalita nákupčích, kteří by měli hledat hlavně dlouhodobá obchodní partnerství. V cizině jsou opatrnější, s kým smlouvu uzavřou. Nevadí nám, že v supermarketech je vaše zboží většinou anonymní - jedna firma může dělat třeba lepší rohlíky než druhá, ale zákazník ji za to neocení? Takové "no name", čili bezejmenné zboží , dělá asi polovinu našeho obratu. Ale naší snahou je prosazovat se stále více pod vlastní značkou. Například rohlíky jsou teď myslím obecně méně kvalitní než dříve. Ale i když je třeba zrovna naše firma nebo někdo další udělá kvalitnější, tak při prodeji jako "no name" zboží vlastně pracujeme i za konkurenci, která si s jakostí hlavu nijak neláme. I ve vašem oboru platí, že na trhu se stále více prosazují velké firmy. Mají malé pekárny vůbec šanci na přežití? Určitě mají, a to velice dobrou. Vždyť třeba v Belgii jsou čtyři velké pekárenské firmy - ale kromě toho asi tři a půl až čtyři tisícovky malých pekárniček. A ve Francii je zhruba na dvacet tisíc malých pekáren . Jak vám ale ti malí podnikatelé mohou konkurovat? Nemá vůbec smysl, aby se o to snažili. Dá se totiž říci, že pekárničky a velké společnosti vlastně nepracují v tom samém oboru. Musí se zaměřovat na jiný druh zboží i způsob jeho prodeje. To znamená, že ti malí musí vsadit na speciality? Samozřejmě. Musí dělat speciality, a ode mě si dokoupit ten běžný sortiment. Kolik běžných rohlíků udělá pekař za den, to má naše firma za pět minut. Delta třeba dělá sedm miliónů rohlíků za den, tomu nemůže malý podnik konkurovat. Uvažují tak už i lidé v Česku? Trvalo asi deset let, než to zdejší pekaři pochopili. Ale jde to, a v České republice je v současné době asi na dva tisíce malých pekáren . Jak bude vypadat pekárenství v příštích letech - budou současní lídři trhu sílit ještě víc? Předpokládám trochu jiný vývoj. Když se velcí výrobci zaměří jen na to nejběžnější zboží , mohou naopak část trhu ztratit. Zákazník totiž bude požadovat ještě víc kvality a oněch specialit. Menší výrobci proto mohou ze současného podílu těch velkých ukrojit. To se může týkat i nás. Proto se více budeme věnovat i dalším činnostem. Chceme se třeba naplno pustit do budování vlastní prodejní sítě, už jsme začali s prodejnami Panerie. Mohou se tuzemci uplatnit i jako manažeři ve velké pekárenské firmě? Když jste se vrátili do Česka s bratrem po desetiletích z ciziny, vzali jste si k sobě zdejší lidi? Zpočátku to nebylo tak jednoduché, ale teď už nevidím žádný rozdíl mezi lidmi tady a v zahraničí, kde se kvůli podnikání také velice často pohybuji. Potíž je jen jedna - těch opravdu schopných lidí je málo všude. Zvýšíte svým zaměstnancům platy? Když jste loni zdůvodňovali zdražení, upozorňovali jste také na nízké platy v oboru... S růstem platů počítáme od února. Marko Pařík Tříletý odjel s rodinou v roce 1948 z moravských Napajedel do emigrace - otec byl továrník. Maturoval v Luxemburgu, v roce 1964 ukončil v Paříži studia ekonomiky, absolvoval tam i Institut politických věd. V roce 1970 se stal nejmladším šéfem pobočky banky Paribas v Bruselu. O rok později zakládá firmu na recyklaci kovů, pak továrnu na mražené výrobky, posléze firmu na výrobu sušenek. Do Československa s poprvé vrací v roce 1990, o rok později se účastní privatizace první pekárny a obchodního centra. V roce 1997 zakládá společnost Delta Pekárny , a posléze firmy Delta Mlýny , Delta Frozen Products, Lotus Delta a další. Češtinu nezapomněl, kromě toho vládne vlámštinou a třemi hlavními světovými jazyky. Je rozvedený, má dvě dcery. Neúnavně cestuje, protože má podnikatelské aktivity v řadě evropských zemí. Když zbude čas, nejraději pátrá v antikvariátech po vzácných tiscích. (mam) ihned
Příbuzné články...
16.10.2020 Auf Wiedersehen lentilky !19.04.2020 Budoucnost cukráren v exkoronavirovém čase 10.05.2017 Juka Magnum ICE MGI 12 distributor zmrzliny 07.05.2017 Výrobníky GX – novinka ve výrobě zmrzliny 16.01.2016 Vitríny - základ vaší obchodní strategie [další příbuzné články] |
Dnes je úterý úterý 3. prosince 2024
svátek slaví Svatoslav, zítra Barbora Top 5 měsíceReklama
ReklamaReklama |