Oslavy kulinářského svátku svatého Vavřince

Carvingové novotvary Luďka Procházky
Svátek kuchařů a cukrářů při příležitosti oslav svého patrona a  patrně nejuctívanějšího světce celého světa, měl místo svého děje v městě Kladně, jež v popřevratové době utrpělo zásahem ekonomického šípu do svého ocelového srdce. Avšak chod průmyslové tradice vytvořil v jeho organismu imunitní systém, jež dopomohl tomuto největšímu středočeskému městu přestát jeho jedno z nejtěžších historických údobí a vyvinutou silou dynamiky se opět drát do míst, které mu v minulosti náležely. Důkazem vzestupu je udělení stříbrné ceny udělené statutárnímu městu Kladnu v roce 2003 na 7. ročníku prestižní celosvětové soutěže Nations in Bloom (Národy v rozkvětu) v holandském Apeldoornu v kategorii B.

Kromě své průmyslové vizáže se středočeská metropole vyznačuje i barokním zámkem s kaplí sv. Vavřince, která byla jedna z hlavních položek rozhodnutí AKC ČR o rozšíření působností oslav ve středočeské oblasti s objektem mající spojitost s patronem cechu.

V dnešní reportáži se zaměříme na disciplínu uměleckého dekoru, která si působností své atraktivnosti vydobyla pevnou pozici v pořadatelském repertoáru profesních oslav.
Exčerné Kladno bývalo typické, mimo jiné, i těžbou černého uhlí.
V carvingové soutěži v kladenském zámku se s dvoucyklovou pravidelností jedná o řezbářskou tvorbu do jednotné exotické suroviny, představované zeleným vodním melounem, do jehož prostoru obvodu i objemu umělečtí dekóristé vyjadřovali v limitu dvou hodin svou představu libovolného námětu. Výhoda uniformního výtvarného podkladu spočívá ve snadnějším rozlišení skutečnosti, jak který účastník se dokázal vypořádat s obtíží spojenou při výtvarné tvorbě.
Kladenská oslava měla odraz v původu místa svého působení, kdy absolutní většina pocházela z, o několik kilometrů vzdálené Prahy, jejíž soutěžící zúročili svoji početní převahu i do absolutního pořadí.
Tradiční hodnotitelské trio Milan Sahánek, Silvie Sulanská a Vladimír Krofta, došlo k názorovému konsensu o nejlepší melounovou tvorbu u
Jana Kozla z Baru Cocafe - Polo Praha, jehož výtvarný námět lyrického slavičího zpěvu vsazeného do květinové zahrady, jíž jeho výtvarné nářadí ztvárnilo v nádechu vkusné jemné barevnosti korespondující s odborným okem poroty.

1. místo - Jan KOZEL

Druhou celkovou pozici a zároveň i druhé zlato v melounovém carvingu získal David Beran z restaurace U zlaté hrušky z Prahy, který zvolil jistotu půdy pod nohami při zhotovování dekorace pozadí svého díla, které se vyznačuje odzkoušenými květy růží, jímž vévodí charakteristická dominanta podzimní  ovocného plodu hrušky, čímž umně a zároveň nenápadně vytvořil na soutěžním námětu i reklamu svého zaměstnavatele.

2. místo - David BERAN

Třetí celkově nejúspěšnějším řezbářem byl Michal Cominardi z VŠ hotelová z Prahy, jenž se stal lídrem skupiny stříbrného okteta, který účelovými tahy představil porotě i publiku suchozemský symbol dovolenkové představy v podobě mořského tématu. Hlavní soutěžní síla studenta Vysoké hotelové školy se však soustředila do jedné z dalších mnohočetných disciplín letošního Vavřince.

3. místo - Michal COMINARDI

Melounový festival se nevyznačoval pouze komorní hlavní soutěží, nýbrž byl to skutečný "open" v pravém slova smyslu, kdy do soutěže zaangažovaná veřejnost v přidružených disciplínách mnohonásobně převyšovala účastnický počet hlavních soutěžících.

V hlavní soutěži pro veřejnost, mající status mistrovství ČR v pojídání melounu za 1 minutu, zazářil jako v loňském roce subtilní Michal Cominardi, který překonal jím postavený rekord v gramážové hodnotě 968 g, jenž v letošní rychlokonzumaci povýšil téměř o hodnotu čtvrt kilogramu na rekordní hodnotu 1215 g.
 
 
- další soutěže a aktivity pro veřejnost sestávaly z následných disciplín:
                * rozkrajování melounu na přesnost - O nejpřesnější oko
                * vybírání semínek za 2 minuty - Hledač pokladů
                * lukostřelba na meloun - Příběh Robina Hooda
                * malá škola vyřezávání
                * skládání melounového puzzle
                * malování melounů pastelkami
                * soutěž na koloběžce s melounem v batohu
                * odhad hmotnosti

Hodnotící komise (zleva M. Sahánek, S.Sulanská, V. Krofta)

Zmíněné akce udeřily přesným úderem na hlavičku "člověčího" zájmu, jenž přilákal do soutěžní barokně zámecké dvorany  přibližně dvojnásobný počet návštěvníku oproti loňsku.
A právě zde se ukázala námětová nevyčerpatelnost podob soutěžních novotvarů českého průkopníka carvingu, který již zaběhnuté doplňkové soutěže pro veřejnost obohatil letošním rokem o další prvky lidového umu. Bude-li Luděk Procházka ve své autorské plodnosti i nadále obdobným způsobem činný, stane se mu do budoucna organizační nutností pronájem například Karlštejna, protože barokní prostory kladenského zámku takové kvantum soutěžích nebude schopno pojmout.
Při retrospektivě minulé i současné tvorby našeho dvojnásobného zlatého olympijského medailisty, vyvstává zákonitě myšlenka otázky, jakáže je to síla ukrytá v jeho pořadatelském nitru, která již je, či překračuje hranice záliby a mučení při pořádání akcí takového objemu?
Zřejmě s předstihem jednohoatřičtvrtě tisíciletí odpověděl papež Lev Veliký, který po mučednické Vavřincovy smrti pronesl památně významná slova: „Oheň, který hořel v něm, mu pomáhal snášet zevní oheň mučednický“.

Výsledky ke stažení - ZDE